15 C 233/2020-31 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl návrh na rozvod manželství účastníků, podaný u zdejšího soudu navrhovatelem dne 1. prosince 2020. K tomuto návrhu se manželka navrhovatele (od té doby navrhovatelka) připojila podáním ze dne 28. ledna tr. Ve smyslu § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ ZŘS“) je proto nutné návrh posuzovat jako společný. Soud dospěl k tomuto skutkovému zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z tohoto manželství se v roce [rok] narodila dosud nezletilá [jméno] [příjmení]. Účastníci spolu jako manželé nežijí od srpna roku 2020. Účastníci vyloučili obnovu manželského společenství. Příčinou rozvratu manželství účastníků byly časté neshody, vzájemné odcizení a ztráta vzájemné důvěry. Z vlastní činnosti je soudu známo, že o péči o dosud nezletilé dítě účastníků pro dobu po rozvodu jejich manželství rozhodl zdejší soud pravomocným rozsudkem ze dne [datum]. [anonymizována dvě slova], čj. [číslo jednací], tak, že schválil dohodu rodičů dítěte. Výrokem I. soud podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) rozvedl manželství účastníků, neboť byly splněny zákonné podmínky pro toto rozhodnutí, tedy to, že soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. To je zřejmé z toho, že účastníci spolu jako manželé nežijí déle než rok a ani jeden z nich nechce obnovit manželské společenství (§ 687 odst. 2 OZ). Protože soud rozhodl o poměrech nezletilého dítěte manželů pro dobu po jejich rozvodu byla splněna i podmínka stanovená v § 755 odst. 3 OZ. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, neboť podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ ZŘS“) na tuto náhradu nemá podle výsledku právo žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských, když soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodnily jiné rozhodnutí o tomto právu.