20 C 7/2021-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Chebu dne 15. 10. 2020, domáhala uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 3 780 Kč s příslušenstvím za televizní poplatky. Dne 30. 11. 2020 byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařil doručit, a proto byl usnesením ze dne 7. prosince 2020 zrušen. Podle § 103 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nich může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení. Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle § 23 zák. č. 89/2012 Sb. má člověk právní osobnost od narození až do smrti. Z lustrace v centrální evidenci obyvatel, v informačním systému základních registrů a v centrální evidenci vězňů bylo zjištěno, že žalovaný není veden v žádném z uvedených registrů. Žalobkyně na výzvu soudu existenci žalovaného neprokázala. Podle § 104 odst. 1 věty prvé o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Žalovaný byl označen úplně, určitě a srozumitelně a soud neměl pochybnosti o tom, s kým má jako s žalovaným v řízení jednat, avšak zjistil, že takto označená osoba neexistuje a nemá tudíž právní osobnost, a proto nemůže mít rovněž způsobilost být účastníkem tohoto řízení. Úkolem soudu není ve sporném řízení vyšetřovat reálnou totožnost osoby. Soud proto postupoval podle výše citovaných zákonných ustanovení a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zavinila, že řízení bylo zastaveno, měl by v souladu s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. žalovaný vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neexistuje, rozhodl soud tak, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.