§ 19 občanský soudní řád – Způsobilost být účastníkem řízení
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2023 · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 OSŘ stanoví, že účastníkem soudního řízení může být ten, kdo má právní osobnost, nebo ten, komu tuto způsobilost přiznává zákon. Účastníkem řízení může být fyzická osoba (člověk) od narození až do smrti, protože má právní osobnost. (§ 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2023)
Klíčová fakta
- Týká se: účastník řízení
- Judikatura: na § 19 odkazuje 712 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účastníkem řízení může být fyzická osoba (člověk) od narození až do smrti, protože má právní osobnost.
- Účastníkem řízení může být i právnická osoba (např. společnost s ručením omezeným, spolek), protože má právní osobnost.
- Existují i jiné subjekty, které nemají obecnou právní osobnost, ale zákon jim přiznává způsobilost být účastníkem řízení (například stát).
Na co si dát pozor
- Způsobilost být účastníkem řízení (právní osobnost) je odlišná od způsobilosti samostatně jednat před soudem (procesní způsobilost), kterou upravuje § 20 OSŘ.
- To, že někdo může být účastníkem řízení, neznamená, že za něj může vždy jednat sám; za právnické osoby jednají konkrétní osoby podle § 21 OSŘ.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
… ustálené judikatury Nejvyššího soudu ve vztahu k postupům soudů při odstraňování nedostatku podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, a dále k aplikaci § 107 odst. 1 o. s. ř. v případech, kdy účastník po zahájení řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), kterou při zahájení řízení měl, jestliže ke ztrátě došlo v důsledku úmrtí účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně výmazem z obchodního rejstříku ztratila právní osobnost (§ 118 a § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a spolu s ní též způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), přičemž zanikla bez právního nástupce, a povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243b a § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavil.
Vychází z toho, že neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zakládá (mimo jiné) i to, že v žalobě je uveden jako účastník řízení někdo, kdo v době zahájení řízení neměl způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 19 o. s. ř. (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1997 sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněný pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, uveřejněné pod č. 111 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne …
Právní otázky
Související
§ 386 Ztráta způsobilosti být účastníkem (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 9 Postavení cizinců a zahraničních osob v řízen (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 33 Účastníci řízení a jednání za ně (Zákon soudní řád správní)