28 C 110/2021-35 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 619 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně ode dne 13. 1. 2019 do zaplacení z titulu dluhu žalovaného ze zprostředkovatelské smlouvy ohledně prodeje nemovitosti ve vlastnictví žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě předmětné zprostředkovatelské smlouvy žalovanému vznikl závazek uhradit žalobci částku ve výši 4 % z dosažené prodejní ceny nemovitosti a příslušnou DPH jako provizi za zprostředkování. Žalovaný žalobci však ničeho neuhradil, žádal ponížení provize o DPH. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobcův nárok neuznává. Žalovaný nezpochybňoval činnost žalobce při zprostředkování prodeje, nesouhlasil však s tím, že by předmětnou provizi měl hradit on jako prodávající. Namítal, že při koupi stejné nemovitosti hradil veškeré náklady žalovaný jako tehdejší kupující. Dále namítal, že předmětná transakce (prodej nemovitosti) byla realizována za cenu nižší, nežli bylo sjednáno ve zprostředkovatelské smlouvě, kdy konečná cena pro prodávajícího byla 488 000 Kč, i z tohoto důvodu by měl provizi hradit kupující. Rovněž namítal, že provize by měla být již včetně DPH a že odběratel ve faktuře měla být realitní kancelář z [obec]. 3. Soud ve věci rozhodl postupem dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez jednání, neboť s takovým postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listin. 4. Soud vycházel z tvrzení žalobce a žalobcem předložených listinných důkazů. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobce o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Dne 20. 3. 2018 uzavřeli účastníci, a to žalobce jako zprostředkovatel a žalovaný jaké zájemce, smlouvu označenou jako„ Zprostředkovatelská smlouva uzavřená podle § 2445 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů“, v rámci které se žalobce zavázal vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy zájemcem ohledně předmětu zprostředkování (ve smlouvě uvedené nemovitosti v [anonymizováno] v ust. čl. 1), kdy předmětná nemovitost měla být dle ust. čl. 4 nabízena za částku 550 000 Kč, přičemž cena mohla být po dohodě snížena. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, automaticky se prodlužovala. Dohoda o provizi je obsažena v ust. čl. 5 smlouvy, dle kterého provize žalobce jako zprostředkovatele činí 4 % z ceny dosažené ve zprostředkovávané smlouvě, tj. v budoucí kupní smlouvě vztahující se k žalovaným prodávané nemovitosti uvedené v čl. 1 smlouvy, kdy k provizi se účtuje DPH v zákonné výši. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že kupní cena za prodej předmětné nemovitosti činila 488 000 Kč, což vyplývá i ze znění kupní smlouvy předložené žalobcem a elektronické komunikace žalobce s kupujícím. Z předložené faktury č. 2019 bylo zjištěno, že touto žalobce jako dodavatel vyúčtoval žalovanému jako odběrateli provizi za zprostředkování prodeje předmětné nemovitosti v [anonymizováno], kdy provize vycházela z prodejní ceny 488 000 Kč, byla vyúčtována částka 19 520 Kč + 21% DPH, neboť žalobce je plátcem DPH (DIČ CZ [číslo]), celkem 23 619 Kč. Faktura byla splatná dne 12. 1. 2019. Z elektronické komunikace účastníků řízení bylo zjištěno, že žalovaný měl výhrady toliko proti požadavku žalobce na úhradu DPH v rámci provize, neboť se mu celkové částka s DPH jevila vysoká, byl ochoten uhradit provizi bez DPH. I přes výzvy žalobce a předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2020 a ze dne 19. 11. 2020 zaslané žalovanému žalovaný žalovanou částku neuhradil. 5. Shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil dle jejího obsahu jako smlouvu o zprostředkování ve smyslu ust. § 2445 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (žalobce jako zprostředkovatele a žalovaného jako zájemce), kdy smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy se třetí osobou, a zájemce se zavazuje zprostředkovateli zaplatit provizi. 6. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda osobou povinnou k úhradě sjednané provize je žalovaný, a to i v případě, že konečná cena nemovitosti dosažená při prodeji činila 488 000 Kč, a zda provize v sobě měla již zahrnovat DPH či nikoliv. Soud při hodnocení zjištěného skutkového stavu shledal obranu žalovaného jako nedůvodnou. Pokud žalovaný namítal, že uhradit provizi bylo povinností kupujícího, nemělo toto jeho tvrzení podklad v předmětné smlouvě o zprostředkování. Účastníci řízení se jako smluvní strany předmětnou smlouvou neodchýlili od právní úpravy obsažené v ust. § 2445 odst. 1 o. z., kdy zároveň žalobcův nárok vůči žalovanému na úhradu provize ze smlouvy o zprostředkování zcela zřejmě vyplývá. Bylo tedy povinností žalovaného zaplatit žalobci provizi za zprostředkování, a to s připočtením DPH, což bylo ve smlouvě výslovně uvedeno. Pokud žalovaný poukazoval na dřívější obchodní případ týkající se téže nemovitosti, neměl tento žádnou relevanci pro projednávanou věc ve vztahu k povinnosti žalovaného zaplatit provizi za zprostředkování dle shora uvedené smlouvy. 7. Pokud žalovaný poukazoval na to, že nebylo dosaženo kupní ceny, která byla uvedena ve smlouvě o zprostředkování, je nutno poukázat na ust. čl. 5 zprostředkovatelské smlouvy, dle kterého se výše provize odvíjí od dosažené ceny ve zprostředkovávané smlouvě, tj. od ceny sjednané v budoucí kupní smlouvě vztahující se k žalovaným prodávané nemovitosti, nikoliv od nabídkové ceny sjednané ve smlouvě o zprostředkování, přičemž dle ust. čl. 4 smlouvy mohla být cena předmětné nemovitosti snížena. Ze žalobcem předložené faktury, kterou tento žalovanému vyúčtoval provizi, bylo zjištěno, že při vyúčtování provize bylo vycházeno z fakticky dosažené prodejní ceny nemovitosti 488 000 Kč, jak tvrdil i žalovaný, kdy tato cena vyplývá i z dalších listinných důkazů. Pokud žalovaný tvrdil, že DPH měla být součástí provize, nebyla ani tato jeho námitka důvodná. V ust. čl. 5 zprostředkovatelské smlouvy bylo účastníky sjednáno, že k provizi ve výši 4% se účtuje DPH v zákonné výši. Ze žalobcem předložené faktury rovněž vyplývalo, že tato byla vystavena žalobcem jako dodavatelem, odběratel byl žalovaný. Soud poukazuje i na elektronickou komunikaci účastníků ohledně úhrady sjednané provize, ze které vyplývá, že žalovaný akceptoval nárok žalobce na úhradu provize, kdy však požadoval, aby tato byla bez DPH, neboť výsledná částka se mu jevila jako vysoká. 8. S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav a jeho hodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, proto žalobě vyhověl, kdy žalobě vyhověl i v části týkající se úroku z prodlení dle ust. § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobce měl plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 945 Kč a z nákladů zastoupení žalobce advokátem, kdy podle ust. § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, činí odměna za zastoupení advokátem za 2,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis jednoduché výzvy k plnění, sepis žaloby) 2x po 2 060 Kč, 1x po 1 030 Kč, dle 13 odst. 4 této vyhlášky činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.