8 C 607/2020-18 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] použila k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince autobusu [číslo] a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaná dále dne [datum] použila k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince [typ dopravního prostředku] [anonymizováno] a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaná porušily své povinnosti cestující dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek PID zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Jízdné činilo v obou případech [částka], přirážky činily [částka]. Žalovaná ani na základě písemné výzvy dlužnou částku žalobkyni neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud má za prokázané, že žalovaná dne [datum] a znovu dne [datum] použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince MHD, přičemž se na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázala platnými jízdními doklady, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. Žalovaná měla povinnost uhradit jízdné ve výši [částka]. Výše přirážky k jízdnému činí [částka]. Žalovaná jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradila, a to ani na základě žalobkyniny písemné předžalobní upomínky. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývá ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. OZ za podmínek stanovených § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve vztahu k poskytované dopravě městskou hromadnou dopravou, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestující do místa určení a žalované povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovanou má žalobkyně právo požadovat od ní vedle jízdného také přirážku k jízdnému v maximální výši [částka]. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po [částka] dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 AT. Žalobkynin advokát poskytuje právní služby jako společník právnické osoby, která je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.