9 C 130/2020-45 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému prostředky ve výši 11 159,99 Kč a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný jakožto žadatel o poskytnutí zápůjčky uvedl v žádosti. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku odpovídající jistině zápůjčky spolu s poplatky za zpracování a poskytnutí zápůjčky, a to do 14. 5. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když žalovaný na svůj dluh dosud neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 17. 3. 2020. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a nevyužila tak své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Žalobkyně neprokázala svá žalobní tvrzení. Žalobkyně uvedla, že žalovanému bylo na základě smlouvy o zápůjčce poskytnuto 11 159,99 Kč a dále v žalobě vycházela z této částky jako jistiny, když uvedla, že„ žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho“ a současně že„ ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 11 159,99 Kč“ a dále, že„ poplatek za poskytnutí zápůjčky po žalovaném nepožaduje“. Z doložené smlouvy ovšem vyplývá, že se jedná o smlouvu zápůjčce, jejímž předmětem byla částka 14 000 Kč, nikoliv tvrzených 11 159,99 Kč. Rozpor mezi tvrzeními žalobkyně vzhledem ke své neúčasti na jednání neodstranila, kdy soud by vzhledem ke spotřebitelské smlouvě o zápůjčce zejména zkoumal případný rozpor předmětné smlouvy s dobrými mravy vzhledem k ujednané výši úroků či souvisejících poplatků a případnou výši bezdůvodného obohacení žalobkyně po úhradě jakékoliv částky ze strany žalovaného. Ale vzhledem k tomu, že se žalobkyně svou neúčastí při jednání připravila zejména o možnost být poučena ve vztahu k prokázání své aktivní legitimace, dospěl soud i bez zvažování rozporu s dobrými mravy k závěru, že žalobkyně sice tvrdila, že na ni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena, doložila smlouvu o postoupení pohledávky, nedoložila však přílohu smlouvy o postoupení, ze které by jasně vyplývalo, že na žalobkyni byla postoupena i pohledávka vůči žalovanému. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo plně úspěšnému žalovanému. Na straně žalovaného ovšem soud žádné náklady řízení neshledal.