11 C 2/2022-30 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném vydání měřícího zařízení shora specifikovaného s tím, že uvedené zařízení bylo osazeno na odběrném místě žalovaného, přičemž z důvodu neplnění platebních povinností ze strany žalovaného přistoupil dne [datum] k ukončení služeb distribuce plynu a od té doby v odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu). Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Z protokolu o výměně měřidla ze dne 4. 2. 2014 ve spojení s protokolem o jeho demontáži ze dne 4. 6. 2021 je zřejmé umístění shora uvedeného měřícího zařízení na adrese odběrného místa ([obec], [ulice a číslo]) v místě spotřeby [číslo]. Z protokolu o montáži měřidla je současně zřejmé, že odběrné místo daným měřícím zařízením vybavila žalobkyně [příjmení] informativního výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s fotodokumentací je zřejmé, že vlastníkem a uživatelem daného odběrného místa je žalovaný. Z protokolu o demontáži plyne, že se žalobkyně v daném odběrném místě opakovaně neúspěšně pokoušela o provedení demontáže měřidla z důvodu neoprávněného odběru žalovaným, a to v dubnu a červnu 2021. V důsledku žádosti obchodníka s plynem došlo ke dni 10. 2. 2021 k ukončení dodávky plynu v daném odběrném místě a další odběr plynu byl od té doby považován za neoprávněný (oznámení ze dne 15. 4. 2021 a ze dne 17. 5. 2021). Žalovaný byl v rámci těchto oznámení opakovaně žalobkyní vyzýván k součinnosti při demontáži měřidla. <i>Podle ustanovení § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli distribuční soustavy, který odběrné místo měřicím zařízením vybavil, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy má dle shora citovaného ustanovení energetického zákona právo na vydání (odebrání) měřícího zařízení. Další předpoklady zákon nestanoví, když lze vyjít z toho, že provozovatel distribuční soustavy může plynoměr odebrat kdykoliv (patrně nejspíše v souvislosti s ukončením či přerušením dodávek), pokud odběrné místo měřicím zařízením vybavil, což je zde naplněno, tudíž soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně prokázal, že je provozovatelkou distribuční soustavy, že dané odběrné místo vybavila měřicím zařízením a že žalovanému jako zákazníkovi, který nese odpovědnost za stav daného odběrného místa, vznikla povinnost vydat žalobkyni toto měřicí zařízení (umožněním jeho odebrání pověřenou osobou). Právo na odebrání měřícího zařízení lze pak dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 385/2012) vynucovat mj. žalobou na vydání. Naopak bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti svědčící pro závěr, že mu povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaný zůstal v řízení nečinný, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úspěšné žalobkyni přiznal soud proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení na straně žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, odměně zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) ve výši 4 500 Kč dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč dle advokátního tarifu a konečně náhradě 21% DPH, celkem tedy ve výši 8 534 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).