11 C 261/2021-26 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovaným dne [datum] mu dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 26. 9. 2019 do 21. 5. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 8 554,55 Kč se splatností dne 15. 6. 2020, do které zahrnula též tři vyúčtované smluvní pokuty za prodlení s úhradou sjednaných záloh za prosinec 2019 a dále únor a březen 2020 ve výši 300 Kč, které žalovaný nezaplatil. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 22. 5. 2020 do 26. 5. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu na částku 24,76 Kč se splatností dne 23. 6. 2020. Dále žalobkyně uplatnila požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč z důvodu nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. V daném případě žalobkyně při absenci jakékoliv obrany žalovaného dostatečným způsobem prokázala dodávky energie na základě smlouvy uzavřené se žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, tudíž bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal úhradu ceny za dodanou energii, dále úhradu sjednaných platebních závazků, pro jejichž neuhrazení byla sjednána smluvní pokuta, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení nečinný, soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívajících v ceně za dodanou energii a dále právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty za prodlení s úhradou peněžitého závazku, když právo na jejich zaplacení plyne přímo ze samotné smlouvy o sdružené službě dodávky elektřiny. Ode dne následujícího od data splatnosti doručených faktur se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti zúčtovacích faktur. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 1 126 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 126 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.