12 C 21/2022-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodával právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalované byl odběr elektřiny vyúčtován fakturou na částku 1 901 Kč, splatnou dne 9. 1. 2019, na níž žalovaná ničeho neuhradila. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal dodávat žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa. Žalované byl odběr vyúčtován fakturou na částku 1 901 Kč, splatnou dne 9. 1. 2019, za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně prokázala, že jí byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení ze dne 13. 10. 2017. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení celé účtované částky, leží na žalované, která však žádné skutečnosti v tomto směru netvrdila, a proto ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení. 5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen ObčZ) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla právnímu předchůdci žalobkyně povinnost dodávat žalované elektrickou energii při současné povinnosti žalované hradit jejich cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úroky z prodlení dle § 1968 ObčZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.