12 C 27/2022-29 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalované dne 29. 4. 2019 zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 18ti měsíčních splátkách po 1 349 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 278 Kč za půjčené peněžní prostředky zahrnující kapitalizované úroky ve sjednané výši 29 % ročně v částce 2 941 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 371 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 644 Kč, poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč. Žalovaná ovšem na svůj závazek hradila naposledy splátku dne 22. 5. 2019. Věřitel zesplatnil pohledávku ke dni 19. 11. 2019, když žalovaná dosud neuhradila jistinu ve výši 9 600 Kč, poplatek ve výši 9 071,38 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od 30. 10. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 386,67 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 22. 6. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 1 419,60 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 12 000 Kč, kterou převzala. Současně se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 9 956 Kč a poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaná byla s těmito přehledně seznámena. Žalovaná v tomto směru netvrdila, ani neprokazovala, že by na dlužné částky něčeho hradila. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 750 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.