12 C 315/2022-53 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném vydání měřícího zařízení shora specifikovaného s tím, že uvedené zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, bylo osazeno na odběrném místě v místě spotřeby [anonymizováno] kód [číslo], ulice [adresa žalovaného], přičemž z důvodu neoprávněného odběru zemního plynu žalovaným vzniklo žalobkyni právo přerušit distribuci plynu, a to demontáží a odebráním měřícího zařízení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu). Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum] je zřejmá instalace shora uvedeného měřícího zařízení na adrese odběrného místa. V důsledku žádosti obchodníka s plynem společnosti [právnická osoba] o ukončení dodávky plynu ke shora uvedenému odběrnému místu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení ke dni 9. 2. 2022, se žalobkyně marně pokusila o demontáž měřícího zařízení dne 10. 2. 2022 a dne 15. 2. 2022 z důvodu neumožnění přístupu k tomuto zařízení, když ode dne 1. 3. 2022 byl odběr v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 6 EZ výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy v řízení prokázala neoprávněný odběr plynu v daném odběrném místě a v důsledku toho vznik práva na provedení demontáže měřícího zařízení v souladu s ust. § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. EZ. Naopak bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti svědčící pro závěr, že mu povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaný zůstal v řízení nečinný, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., když žalovanému vznikla povinnost vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně v souladu s ust. § 1040 odst. 1 OZ. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm a), d) a dle § 11 odst. 2 písm. h) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) a 3x náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto dle § 137 odst. 3 OSŘ žalovanému uložil uhradit žalobci i náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů v paušální výši. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.