12 C 377/2022-103 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu k službě [anonymizováno] účet (dále jen„ smlouva 1“), v rámci níž byly upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet, když žalovaný podepsal smlouvu aktivací [anonymizováno] účtu, a zároveň tímto odsouhlasil znění Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen„ OP“). Žalobkyně se žalovaným dále uzavřeli smlouvu o splátkovém limitu spolu s Přílohou (dále také„ smlouva 2“), ve které byl sjednán konkrétní počet a výše měsíčních splátek, když žalobkyně umožňuje možnost zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, odložit až o 45 dnů, platební karta je po žádosti klienta o vystavení [anonymizováno] karty tomuto zasílána, přičemž tato je následně určena pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků. Služba [anonymizováno] Slice pak umožňuje v případě platby prostřednictvím [anonymizováno] karty nad 1 500 Kč, možnost rozložení od tří do dvanácti měsíců. Žalobkyně dále nabízí službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování za poplatek, jehož výše se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb žalobkyně v celkové ceně 18 672,37 Kč, přičemž se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti za využití [anonymizováno] karty, přičemž jednotlivé platby a výběry na [anonymizováno] účtu jsou zřejmé z vyúčtování. Poplatek za prodloužení splatnosti činil celkem 398,93 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud uhradil na vyúčtování částku v celkové výši 3 254,94 Kč, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 15 816,36 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ocitl v prodlení s plněním, domáhala se žalobkyně v souladu s OP sjednaného poplatku za prodlení odstupňovaného podle délky prodlení od 150 Kč do 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování, kdy za prodlení za všechny smlouvy se domáhala poplatku z prodlení v celkové výši 5 191,68 Kč. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 15 816,36 Kč včetně poplatku za prodlení ve výši 5 191,68 Kč, nicméně žalobkyně v řízení ani neprokázala uzavření uvedených smluv, neboť přestože žalobkyně předložila vyhotovení smlouvy ke službě [anonymizováno] účet ze dne [datum] a smlouvy o splátkovém limitu ze dne 5. 12. 2020, pak o smlouvy nejde, neboť nebylo dosaženo smluvního konsensu, když dokumenty nejsou podepsány žalovaným, jakožto druhou smluvní stranou. Nejde tedy zjevně o výsledek společné shodné vůle stran, nicméně ke smluvnímu konsensu mohlo dojít i jinak, př. elektronicky, ústně či konkludentně, což může být pro strany praktické, nicméně nezbavuje to žádnou ze stran povinnosti bezpečně prokázat smluvní konsensus a jeho úplný obsah. Podmínky k [anonymizováno] účtu přitom v čl. 4, čl. 6, čl. 7 či čl. 8 předpokládají jistý mechanismus uzavírání smlouvy, ostatně tyto předpokládají i vedení [anonymizováno] účtu v různých režimech. Žalobkyně však skutečnosti rozhodné z hlediska uzavření smlouvy (tedy zřízení [anonymizováno] účtu právě žalovaným, ověření jeho identifikace, v neposlední řadě ověření jeho úvěruschopnosti, ověření bankovního účtu, uzavření smlouvy) neprokázala. Pokud žalobkyně k identifikaci žalovaného využila pouze zaslání kopie občanského průkazu, je takový způsob pro účely prokázání uzavření smlouvy s předmětnou osobou nedostatečný, neboť získání scanu (např. vyfocením občanského průkazu jakékoliv osoby mobilním telefonem) je v současné době zcela jednoduchým úkonem, který je schopna učinit v podstatě jakákoliv osoba používající mobilní telefon. Pokud žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 15 816,36 Kč představující mj. platby zrealizované prostřednictvím [anonymizováno] karty – platební karty [anonymizováno], pak žalobkyně ani neprokázala, že by žalovanému platební kartu předala, jak předpokládá mj. čl. 7 podmínek [anonymizováno] karta platných a účinných ke dni 25. 6. 2018. Vzhledem k tomu nelze mít ani za prokázané, že to byl právě žalovaný, kdo prostřednictvím platební karty realizoval platby v období od 15. 1. 2021 do 28. 3. 2021. V případě žalobkyní tvrzeného uzavření smlouvy o splátkovém limitu včetně Přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu, kdy žalovaný měl vyčerpat částku z úvěrového rámce ve výši 8 284,40 Kč, kterou se zavázal uhradit včetně sjednaného úroku 45,50 % ročně ve dvanácti splátkách, žalobkyně opět neprokázala uzavření smlouvy s žalovaným, ani čerpání úvěru žalovaným. V případě žalobkyní požadovaného poplatku z prodlení v celkové výši 5 191,68 Kč, pak žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, přičemž nepřítomností na jednání soudu, se zbavila možnosti poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 OSŘ, v tom směru, za prodlení s jakými úhradami, za jaké období a v jaké výši se žalobkyně poplatku domáhá. 4. Žalobkyně tudíž neprokázala, že by žalovaný uzavřel s žalobkyní jí tvrzené smlouvy, převzal a využíval platební kartu, akceptoval tvrzené podmínky splácení, včetně akceptace poplatků za prodloužení splatnosti či porušení sjednaných podmínek, čerpal úvěr tvrzený žalobkyní. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že by to byl právě žalovaný, kdo realizoval platby prostřednictvím platební karty v období od 15. 1. 2021 do 28. 3. 2021. Pokud se jednalo o další listinné důkazy, kterými žalobkyně prokazovala jakési pohyby na [anonymizováno] účtu, jednalo se o údaje jednostranně vypracované žalobkyní bez ověření jakékoliv správnosti a neporušitelnosti těchto údajů, bez ověření toho, kdo a za jakým účelem takový výpis učinil. Shodné pak platí o dalších listinných důkazech předložených žalobkyní. Soud tak žalobu výrokem I. v celém rozsahu zamítl, když žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně prokázání uzavření tvrzených smluv, z nichž odvozovala uplatněný nárok. 5. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Náhrada nákladů by tedy měla připadnout žalovanému, na jehož straně soud jejich vznik neshledal.