12 C 5/2022-80 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] (dále jen„ věřitel“) Smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu, když nedílnou součástí této smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky věřitele, Úrokový lístek věřitele a Sazebník věřitele. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180ti dnů čerpání Flexikreditu, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu, zároveň se žalovaný zavázal neocitnout v prodlení se splněném jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu., využil věřitel svého práva, zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 5 952,51 Kč převedl dne 6. 10. 2009 na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet], následně věřitel umožnil jeho splácení ve splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně nehradil, využil věřitel svého oprávnění a úvěr ke dni 5. 2. 2010 zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 6 034,76 Kč, přičemž dlužná jistina byla úročena úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek 30 % ročně. Pohledávka věřitele za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, s účinností od 21. 6. 2019, postoupena žalobkyni, která postoupení pohledávky oznámila dopisem odeslaným dne 17. 7. 2019 žalovanému, přičemž dlužná částka ke dni postoupení činila 534,76 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. K prokázání této skutečnosti žalobkyně předložila soudu smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] uzavřenou mezi věřitelem a žalobkyní dne [datum] včetně Přílohy [číslo] z níž má soud za prokázané, že byla postoupena pohledávka věřitele za žalovaným ze smlouvy [číslo] (položka [číslo]). V oznámení věřitele ze dne 3. 7. 2019, odeslaného žalovaného dne 16. 7. 2019, shodně vyplývá postoupení pohledávky věřitele za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené dne [datum] mezi věřitelem a žalovaným, stejně jako dispozice k této smlouvě uzavřené dne [datum], na základě nichž žalobkyně v nyní projednávané věci uplatňuje svůj nárok, však nemá soud za prokázané, že by se jednalo o smlouvu [číslo] která byla předmětem postoupení pohledávek věřitele na žalobkyni, když tato smlouva, ani dispozice k ní, nejsou označeny žádným číselným údajem, vztahují se přitom k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet]. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni, když nároky ze smlouvy ani dispozice k ní, na základě nichž se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky, nebyly předmětem postoupení pohledávek z věřitele na žalobkyni. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani v tom směru, že žalovaný flexikredit čerpal. Nepřítomností na jednání se pak zbavila možnosti poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 OSŘ. Soud tak žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu výrokem I. zamítl, když žalobkyně neprokázala aktivní legitimaci k podání žaloby. 4. Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 OSŘ, když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Náhrada nákladů by tedy měla připadnout žalovanému, na jehož straně soud jejich vznik neshledal.