13 C 161/2022-23 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 4 392 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 1. 7. 2020 uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit celkovou částkou 3 000 Kč dne 31. 7. 2020. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 1. 7. 2020 smlouvu o úvěru, podle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve lhůtě do 31. 7. 2020. Původní věřitel postoupil pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. Celková dlužná částka činí 4 392 Kč a skládá se z jistiny ve výši 3 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 392 Kč. K tomu žalobkyně požaduje náhradu nákladů za upomínání ve výši 39 Kč. 4. Uzavření smlouvy o úvěru, včetně jednotlivých ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným, je prokazováno předmětnou smlouvou mezi [právnická osoba], a žalovaným ze dne 1. 7. 2020. Skutečnost, že žalovaný dluží žalovanou částku, vyplývá z výzvy žalobkyně. Postoupení pohledávky je prokazováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021 Tyto důkazy na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti. 5. Z předložených listin vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a ten byl povinen částku vrátit v souladu se smlouvou ve sjednaném termínu splatnosti, což žalovaný v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky sestávající z jistiny, smluvní pokuty a poplatku za upomínku, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný nesplnil svůj dluh řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá zákonným kritériím. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 200 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.