13 C 46/2022-28 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 14 151,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 28. 7. 2002 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet]. Sjednaný limit úvěru činil 15 000 Kč. Za sjednaný kontokorent se žalovaný zavázal hradit úrok a poplatky za služby dle sazebníku. Žalovaný pomocí karty vyčerpal v 72 výběrech peněžní prostředky v celkové výši 69 378,46 Kč, přičemž za dobu od 22. 6. 2020 do 18. 9. 2020 splatil žalovaný pouze částku 55 226,89 Kč. Žalobkyně však nemá k dispozici listiny o vzniku smluvního závazku. Dne 1. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dlužných finančních prostředků ve výši 14 151,60 Kč. Žalovaný dlužné prostředky nevrátil. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 69 378,40 Kč, které žalovaný obdržel formou plateb debetní kartou anebo výběry touto kartou z účtu. Naproti tomu žalovaný žalobkyni uhradil částku 55 226,89 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, ovšem žalovaný dluh neuhradil. Poskytnutí finančních prostředků, forma jejich vyplacení i úhrady žalovaného jsou prokazovány souhrnným přehledem plateb a jednotlivými výpisy z účtu žalovaného u [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet] Tyto důkazy na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Žalobkyně se domáhala plnění z titulu smlouvy o úvěru, kdy žalovanému poskytla tzv. kontokorent k běžnému účtu s úvěrovým rámcem 15 000 Kč. Uzavření této smlouvy ovšem žalobkyně neprokázala, když sama již v žalobě uváděla, že smluvní dokumentaci k tomuto závazku nemá bohužel k dispozici. Ovšem v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný čerpal v rámci kontokorentu finanční prostředky v celkové výši 69 378,40 Kč, ať platbami kartou u dodavatelů zboží či služeb, tak výběry hotovosti. Naproti tomu žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 55 226,89 Kč. Došlo tak k tomu, že žalobkyně za žalovaného uhradila (poskytla mu) částku 14 151,60 Kč. V této částce se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Z těchto důvodů soud podle § 2991 ObčZ žalobkyni přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 151,60 Kč. Žalobkyně má také právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 ObčZ, když požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá zákonným kritériím stanoveným ve vyhlášce č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), kdy žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci zcela úspěch. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč a za tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má také právo na náhradu 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobkyně činily 2 252 Kč.