13 C 58/2021-119 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 51 552 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 9. 3. 2019 ve večerních hodinách došlo na pozemku par. [číslo] v katastrálním území Cheb před bytovým domem [adresa] k pádu vzrostlého jehličnatého stromu na vozidlo žalobce Škoda Octavia [registrační značka] zaparkovaného na parkovišti obklopeném porostem. Pád stromu byl způsoben pravděpodobně větrem, ale hlavní příčinou pádu stromu byl jeho havarijní stav, neboť v dané lokalitě žalovaný neprováděl žádnou údržbu stromů. V dané době nebyla na území města Chebu zaznamenána vichřice či jiný nebezpečný meteorologický jev. Sousední stromy větru odolaly. Pojišťovna ohodnotila škodu na vozidle částkou 51 552 Kč, ale škodní událost byla odložena bez výplaty pojistného plnění, neboť škoda nebyla způsobena pochybením žalovaného. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil tím, že žádnou svou zákonnou povinnost nezanedbal. Provádí pravidelnou prohlídku stromů, když v daném místě byla prohlídka provedena v období od 1. 9. do 1. 10. 2018. Z fotodokumentace je zřejmé, že strom byl zdravý, bez jakýchkoli vnitřních vad. K poškození předmětného stromu nedošlo zanedbáním jeho povinností, ale díky klimatickým podmínkám, které v daném období ve městě [obec] panovaly. 3. Také vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil tím, že ze strany žalovaného nedošlo k zanedbání prevenční povinnosti, neboť v dané lokalitě byla prováděna pravidelná kontrola stromů. 4. Okresní soud v Chebu již jednou ve věci rozhodl, když rozsudkem ze dne 24. 2. 2022, č. j. 13 C 58/2021-56, žalobu zamítl (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok II.) a vedlejšímu účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). K odvolání žalobce se věcí zabýval Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne 14. 6. 2022, č. j. 56 Co 101/2022-98, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud mimo jiné konstatoval, že neshledává námitky žalobce ohledně odbornosti [titul] [příjmení] za důvodné. Dále odvolací soud souhlasil s hodnocením povětrnostní situace dne 9. 3. 2019 v [obec] ve večerních hodinách. Uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování v usnesení naznačeným způsobem za účelem zjištění, zda smrk napadený kůrovcem a zjištěný v rámci preventivní prohlídky stromů konané ve dnech 1. 9. 2018 do 1. 10. 2018 v ulici [ulice] v [obec] byl následně před vznikem škodné události poražen, odstraněn a zda tak nebyl příčinou vzniku škody na vozidle žalobce. 5. Soud doplnil dokazování listinami týkajícími se odborné způsobilosti pověřené zaměstnankyně žalovaného [titul]. [příjmení] a zejména podle pokynu odvolacího soudu snímky katastrální mapy se zachycenými polohami stromů určenými k pokácení a fotografiemi těchto stromů a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], že na uvedené parcele se nachází porost stromů a že dne 9. 3. 2019 došlo k pádu části jednoho ze stromů na vozidlo žalobce. 7. Po provedeném dokazování má soud dále za prokázané, že dne 9. 3. 2019 došlo k pádu větve jehličnatého stromu na zaparkovaná osobní vozidla. Vlivem pádu došlo k poškození čelního skla, střechy a kapoty vozidla Škoda Octavia [registrační značka] Náklady na opravu vozidla byly vypočteny částkou 51 552 Kč. Žalobce vyzval k náhradě škody žalovaného i pojišťovnu, když oba subjekty toto odmítly s tím, že nedošlo k zanedbání prevenční povinnosti ze strany žalovaného. Současně má soud za prokázané, že dne 9. 3. 2019 v čase 17:00 až 23:59 hodin bylo v dané lokalitě zataženo a teplota vzduchu pozvolna klesala až zhruba k 5 °C. V čase [číslo] až 22:00 hodin vál dosti čerstvý až čerstvý převážně západní vítr o rychlosti 7 až 9 m/s a s nárazy 15 až 20 m/s. Vyskytovaly se také slabé až mírné, přechodně až silné, dešťové přeháňky. Soud má také za prokázané, že žalovaný prostřednictvím zaměstnanců městského úřadu prováděl kontrolu stromů v katastru města Chebu, kdy taková kontrola proběhla v období od 1. 9. 2018 do 1. 10. 2018. 8. Pád větve stromu na auto žalobce vyplývá ze zprávy Hasičského záchranného sboru a fotodokumentace. Rozsah poškození vozidla a náklady na opravu vyplývají ze záznamu o poškození vozidla. Komunikace žalobce se žalovaným a pojišťovnou ohledně náhrady škody je prokazována písemnou e-mailovou komunikací mezi těmito subjekty. Stav počasí v dané lokalitě v předmětném čase vyplývá ze zprávy Českého hydro-meteorologického ústavu. Provádění kontrol ohledně stavu porostu stromů v katastrálním území Cheb vyplývá ze zápisu o šetření na místě ze dne 10. 10. 2018, podkladů pro žádost o povolení ke kácení stromů ze dne 19. 11. 2018, rozhodnutí Městského úřadu Cheb ze dne 3. 1. 2019, č. j. MUCH 808/2019 a žádosti o povolení k pokácení dřevin rostoucích mimo les. Všechny provedené důkazy ohledně uvedených skutečností na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti a jejich hodnověrnost nebyla ani žádným z účastníků zpochybňována. 9. Návrhy účastníků na doplnění dokazování výslechy svědků [celé jméno žalobce] a [příjmení] byly zamítnuty z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů, když důkazy dosud provedené tvořily dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu. Ostatní důkazy provedené v řízení, které nejsou zmíněny v rozsudku, nebyly pro posouzení věci podstatné, proto se jimi soud dále nezabýval. 10. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) ,vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. 11. V předmětné věci bylo jednoznačně prokázáno, že došlo k pádu větvě jehličnatého stromu na pozemku žalovaného a tím k poškození vozidla žalobce, když tato skutečnost byla konec konců mezi účastníky nesporná. Spor byl mezi nimi v podstatě pouze ohledně toho, zda je žalovaný odpovědný za škodu, která byla způsobena na vozidle žalobce, tj. zda zachoval dostatečnou míru své povinnosti předcházet škodám. 12. [příjmení] nemovité věci nemá z hlediska tzv. generální prevence absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž je povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2508/2012; obdobně např. dále rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2358/2013 a 25 Cdo 3997/2013). 13. V předmětné věci má soud za prokázané, že žalovaný při své činnosti nezanedbal svoji prevenční povinnost předcházet škodám, když prováděl kontroly stromů na území města. Poslední taková kontrola proběhla několik málo měsíců před škodní událostí. Podle soudu je kontrola příslušnými zaměstnanci městského úřadu, a to konkrétních odborů životního prostředí a majetku, dostačujícím kontrolním mechanizmem k předcházení škodám a odpovídá běžnému chodu života. Po žalovaném nelze rozumně požadovat, aby nechával vyhotovovat pravidelně dendrologické posudky na každý jednotlivý strom ve městě. Navíc z provedených důkazů (diplomů a osvědčení o absolvovaných kurzech) je zřejmé, že pověřená pracovnice žalovaného [titul]. [příjmení] dosáhla inženýrského studia oboru krajinné inženýrství a absolvovala řadu kurzů týkajících se dendrologie, hodnocení stavu stromů, arboristiky a dalších ve vztahu k posuzování kvality stromů. 14. Současně s odstupem doby již nelze zjistit případné konkrétní poškození předmětného stromu znaleckým posudkem, když tento strom byl zlikvidován, ale z předložené fotodokumentace pořízené Policií ČR bezprostředně po pádu větve nijak nevyplývá, že by se jednalo o poškozený strom. Naopak v řízení bylo prokázáno, že v předmětné době vál v dané lokalitě vítr o rychlosti 7 až 9 m/s s nárazy 15 až 20 m/s, což ve svých maximálních hodnotách představuje dle Beaufortovy stupnice bouřlivý vítr (čerstvý vichr), který byl těsně pod hranicí vichřice, za kterou se označuje vítr o rychlosti 20,8 – 24,4 m/s. Z výše uvedených důvodů má soud za prokázané, že k pádu větve stromu došlo vlivem aktuálního stavu počasí, které žalovaný nemohl ovlivnit, když jinak žalovaný své povinnosti nijak neporušil a své povinnosti počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, jak předpokládá ustanovení § 2900 ObčZ, dostál. 15. Po doplnění dokazování (dle pokynu odvolacího soudu) dvěma snímky z katastrální mapy se zakreslenými polohami pokácených stromů v ulici [ulice] v [obec] má soud jednoznačně za prokázané, že na pozemku par. [číslo] v kat. území [obec] nebyl určen k pokácení žádný smrk (Picea abies). Na tomto pozemku byl určen k pokácení jiný strom, a to bříza (Betula pendula). Také z přilože