28 C 195/2021-55 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 84 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 8. 6. 2021 do zaplacení a rovněž nákladů spojených s uplatněním práva ve výši 1 200 Kč, a to za provedení jeřábnických prací pro žalovanou vyúčtovaných žalované fakturou [číslo] ze dne 24. 5. 2021 v částce 84 000 Kč, kdy faktura byla splatná dne 7. 6. 2021. V žalobě uvedla, že žalovaná nezpochybňuje službu poskytnutou žalobkyní, ale oproti pohledávce započetla svoji pohledávku z titulu náhrady škody za poškozenou dlažbu, která měla být způsobena při dopravě žalobkyní, kdy žalovaná tuto škodu vyčíslila fakturou [číslo] ve výši 92 233,70 Kč. Žalobkyně však způsobení škody, jakož i její výši neuznává, vyčíslená částka neodpovídání ani způsobené škodě. Namítala, že pohledávka žalované nebyla ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku způsobilá k započtení, neboť dle tohoto ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 2. Žalovaná v rámci svých vyjádřeních uvedla, že nezpochybňuje službu poskytnutou žalobkyní, při přepravě modulů z výrobního závodu žalované v Tršnici do obce Kokořín, kterou zajišťovala žalobkyně, došlo však k poškození dlažby v modulu [číslo] kdy byla nucena tuto poškozenou dlažbu vyměnit, přičemž při převzetí modulů do přepravy byla v něm umístěná dlažba bez závad, avšak při dodání do místa vykládky byla již poškozená. Poukazuje rovněž na překládku modulů žalobkyní při přepravě, kdy k poškození dlažby mělo dojít při samotné přepravě nebo překládce modulů. Náklady s výměnou spojené vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2021 O poškození dlažby měl být informován rovněž zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaná dovozuje odpovědnost žalobkyně za vzniklou škodu z principu objektivní odpovědnosti dopravce, kdy žalobkyně s předmětem přepravy i manipulovala, dle žalované je otázkou, zda tak činila s vynaložením potřebné péče. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že by škoda byla způsobena nedostatečným zajištěním věci při přepravě, a to i s poukazem na standardní zajištění korpusů při přepravě, kdy dosud ke škodě při přepravě nedošlo. Pokud se jedná o žalovanou uplatněný nárok na náhradu škody, fakturou zaslanou žalobkyni je účtována pouze provedená oprava tak, jak byla vyčíslena žalované společností [právnická osoba], která opravu prováděla. Žalovaná provedla zápočet své pohledávky proti pohledávce žalobkyně, kdy má zato, že její shora uvedená pohledávka vyúčtovaná fakturou [číslo] byla způsobilá k započtení, domáhá se proto zamítnutí žaloby. 3. V rámci vyjádření žalobkyně k vyjádřením žalované žalobkyně namítala, že pohledávka žalované uplatněná k započtení je neurčitá a nejistá, vznášela konkrétní věcné argumenty, na základě kterých pohledávku žalované považuje za nejistou a neurčitou, namítala, že jsou nejisté předpoklady vzniku odpovědnosti žalobkyně za žalovanou tvrzenou škodu, že by k této došlo v průběhu přepravy, žalobkyně si není vědoma, že by k poškození dlažby došlo během přepravy, výše tvrzené škody rovněž nebyla ani doložena, tvrzená částka neodpovídá skutečně vzniklé škodě. Žalobkyně odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020, opakovaně se dovolávala nezpůsobilosti pohledávky žalované k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. 4. Z provedeného dokazování, a to faktury [číslo] záznamu o provozu vozidla, jednostranného zápočtu včetně přílohové dopisu – oznámení o započtení vzájemných pohledávek, protokolu o předání korpusů, dodacího listu, předložených fotografií, emailové komunikace mezi účastníky, stránky listu ze stavebního deníku, tabulky [právnická osoba], dopisu žalované žalobkyni, výzev žalobkyně a rovněž ze shodných tvrzení účastníků, učiněných ohledně nesporných skutečností mezi účastníky, a dalších tvrzení účastníků, zjistil soud následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. 5. Žalobkyně pro žalovanou provedla na základě dohody účastníků jeřábnické práce včetně přepravy modulů (korpusů) za sjednanou částku 84 000 Kč, tuto žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] se splatností 7. 6. 2021, která byla žalované doručena. Žalovaná fakturu neuhradila, po žalobkyni žalovaná požadovala náhradu škody za poškozenou dlažbu v modulu, která měla být dle tvrzení žalované způsobena při dopravě žalobkyní, na úhradu tvrzené škody vystavila žalovaná fakturu [číslo] na částku 92 233,70 Kč a provedla započtení své pohledávky oproti pohledávce žalobkyně jednostranným zápočtem ze dne 11. 10. 2021, který byl doručen žalobkyni. Žalobkyně sdělovala žalované, že její pohledávka ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. není způsobilá k započtení, žalovaná s tímto nesouhlasila. Pokud se jedná o shora uvedenou pohledávku žalobkyně ve výši 84 000 Kč, tuto žalovaná považuje za jasnou, nemá k ní výhrady a ani ji nezpochybňuje. Na tomto skutkovém stavu se účastníci shodli. 6. Soudem bylo dále zjištěno, že mezi žalovanou a objednatelem Mgr. [jméno] [příjmení] byl podepsán protokol o předání korpusů, žalovanou byl vyhotoven dodací list na dodání dvou buněk pro objednatele, dne 12. 5. 2021 byl učiněn záznam v denním záznamu stavby„ Korpus č. 4 – poškozená dlažba (výměna), dne 18. 5. 2021 proběhla emailová komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované o poškození dlažby v modulu, kdy zástupkyně žalované informovala, že věc žalovaná předběžně projednala i s jejich pojišťovnou, dále o sjednaní opravy poškozené dlažby s tím, že poté bude jednáno o dalším postupu, zástupce žalobkyně se nevyjádřil k příčině způsobené škody, informoval žalovanou, že předal informace, které měl k dispozici. Rovněž dopisem ze dne 20. 9. 2021 žalovaná řešila poškození dlažby, dovozovala odpovědnost žalobkyně, žalobkyně byla vyzývána k návrhu způsobu likvidaci, kdy i žalovaná náklad pojistila. Z fotografií předložených k důkazu bylo zjištěno, že na těchto je nákladní vozidlo s nákladem a na sebe položené dlaždice, na některých je patrno poškození. Z cenové kalkulace [právnická osoba] bylo zjištěno, že v této je bez bližší specifikace provedena kalkulace prací a materiálu v celkové ceně bez DPH ve výši 76 226,20 Kč. 7. Z tvrzení žalované bylo dále zjištěno, že jednostrannému započtení pohledávek ze strany žalované předcházela emailová komunikace mezi panem [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalobkyně, a paní [příjmení], zaměstnankyní žalované z 18. 5. 2022 předložená k důkazu, žalobkyni byla doručena faktura žalované, kterou vyúčtovala náhradu škody, a fotografie, které předložila žalovaná k důkazu. Svůj nárok na náhradu škody žalovaná hodlala prokázat kromě již označených důkazů výslechy svědků, rovněž odborným vyjádřením znalce ke stanovení výše škody. 8. Mezi účastníky je sporné, zda pohledávka žalované je způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), či nikoli, kdy dle žalobkyně tato jako nejistá a neurčitá není způsobilá k započtení dle tohoto ustanovení, čehož se dovolávala. S ohledem na procesní obranu žalované, která namítala jednostranné započtení pohledávek a tudíž zánik nároku žalobkyně, kdy žalobkyně se dovolává nemožnosti započtení pohledávky žalované (pasivní pohledávky) proti její pohledávce (aktivní pohledávce) včetně důvodů a s poukazem na ust. § 1987 odst. 2 o. z., posouzení této otázky spočívající v posouzení způsobilosti pohledávky žalované k započtení (zda se jedná o pohledávku jistou a určitou způsobilou přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky) soud považoval za zásadní pro rozhodnutí ve věci. <i>9. Dle ust. § 1987 odst. 1 o. z.„ K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.“ Dle ust. § 1987 odst. 2„ Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.“</i> 10. Pokud se jedná o výklad ustanovení § 1987 odst. 2. o. z., soud odkazuje na závěry rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020. Dle tohoto rozhodnutí„ Ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla nejistou nebo neurčitou pohledávka, která je co do základu a (nebo) do výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotřenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno nezanikne).“ Započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, nebo dohodou. Dle důvodové zprávy k návrhu občanského záko