8 C 265/2021-76 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne 29. 4. 2021, domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku, a to ze dvou samostatných nároků. 2. Ve vztahu k prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že žalovaná s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] [název smlouvy] [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 5 076 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 21 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 668 Kč, odměně za administrativní zpracování půjčky 1 120 Kč a v nákladech za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 288 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 45 týdenních splátkách po 269 Kč, z nichž poslední měla být uhrazena dne 26. 4. 2012. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhá částky 10 976 Kč, skládající se z jistiny 6 362,37 Kč a poplatku 4 613,63 Kč, kapitalizovaných úroků 5 542,06 Kč (úrok 21 % ročně z jistiny za období od 26. 4. 2012 do 17. 6. 2016), kapitalizovaných úroků z prodlení 2 377,61 Kč (zákonný úrok z prodlení 7,75 % ročně z jistiny za období od 24. 8. 2011 do 17. 6. 2016) a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku. 3. Ve vztahu k druhému nároku žalobkyně uvedla, že žalovaná s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] [název smlouvy] [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě bylo žalované v hotovosti poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 8 360 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 21 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 1 277 Kč, odměně za administrativní zpracování půjčky 1 900 Kč a v nákladech za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 306 Kč, z nichž poslední měla být uhrazena dne 29. 4. 2012. Žalovaná neplnila své povinnosti, když nehradila řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhá částky 11 712 Kč, skládající se z jistiny 6 379 Kč a poplatku 5 332,92 Kč, kapitalizovaných úroků 5 545,61 Kč (úrok 21 % ročně z jistiny za období od 29. 4. 2012 do 17. 6. 2016), kapitalizovaných úroků z prodlení 2 289,04 Kč (zákonný úrok z prodlení 7,75 % ročně z jistiny za období od 2. 11. 2011 do 17. 6. 2016) a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 18. 6. 2016 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku. 4. Žalovaná, která je neznámého pobytu, se sama k žalobě nevyjádřila. Opatrovnice žalované ve vyjádření k žalobě mimo jiného vznesla námitku promlčení obou žalobou uplatněných nároků. 5. Žalobkyně replice odmítla možnost promlčení s tím, že žalovaná dne [datum] podepsala uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 559 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), čímž ve smyslu ustanovení § 110 ObčZ došlo k prodloužení promlčecí lhůty na 10 let od lhůty určené v uznání dluhu. 6. Soud ve věci nařídil jednání, při němž z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 a poštovního podacího archu ze dne 1. 7. 2016 je prokázáno, že [právnická osoba], [IČO], oznámila žalované, že postoupila žalobkyni svou pohledávky za žalovanou ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 10 976 Kč bez příslušenství a ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 11 712 Kč bez příslušenství. 8. Z listiny nazvané„ [Uznání dluhu] [anonymizováno 7 slov] [právnická osoba]“, podepsané žalovanou a datované dnem [datum], je prokázáno, že žalovaná uznala vůči [právnická osoba], [IČO], celkovou pohledávku ve výši 22 688 Kč ze smluv [číslo] [číslo]. Z listiny tak není zřejmé, jakou částku žalovaná měla uznat ve vztahu k té které smlouvě ani z jakého dílčího důvodu (není vymezeno, v jakém rozsahu uznává dluh na jistině, v jakém rozsahu dluh na úroku, v jakém rozsahu dluh na poplatku za administrativní činnost a v jakém rozsahu na poplatku za inkaso). 9. Uzavření smlouvy o půjčce je prokázáno jen ve vztahu k druhému tvrzenému nároku, kde předložený dokument prokazuje žalobní tvrzení. Ve vztahu k prvnímu tvrzenému nároku nebyla k důkazu předložena příslušná smlouva, nicméně soud nepovažoval doložení tohoto důkazu za nutné, neboť- jak vysvětleno níže - žalobě nelze i tak vyhovět. 10. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. S ohledem na neurčitost vymezení uznávaných nároků v listině ze dne [datum], kdy není zřejmé v jaké výši je uznáván nárok z které smlouvy a z jakých dílčích důvodů, nelze považovat tvrzené nároky za platně uznané co do důvodu a výše. Promlčecí lhůty nejpozději splatných splátek z tvrzených smluv o půjčkách začaly běžet od 27. 4. 2012 a 30. 4. 2012, k uznáním nároků co do důvodů a výše, které by zapříčinily prodloužení promlčecích lhůt, nedošlo, a promlčecí doby tak uplynuly ve smyslu § 101 ObčZ po třech letech ode dne, kdy právo mohlo být poprvé u soudu uplatněno. Námitka promlčení obou nároků je tudíž důvodná, promlčené právo nelze ve smyslu ustanovení § 100 odst. 1 ObčZ žalobkyni přiznat a soud proto žalobu bez dalšího zamítl. 11. Ve věci měla plný úspěch žalovaná, které tak ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované, která byla po celé řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastnice nemají vůči sobě na náhradu nákladů řízení právo. 12. Stát má vůči procesně neúspěšné žalobkyni ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, které hradil. V tomto případě se jedná o náklady, které stát vynaložil na zastoupení žalované opatrovnicí pro řízení, přičemž s ohledem na to, že v době rozhodování soudu ještě nebyla známa přesná výše těchto nákladů, rozhodl soud pouze o základu tohoto nároku a o konkrétní výši náhrady, kterou je žalobkyně povinna státu uhradit, bude rozhodnuto samostatným usnesením.