11 C 137/2023-59 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované vydání měřícího zařízení shora specifikovaného s tím, že uvedené zařízení bylo osazeno na odběrném místě žalované, přičemž z důvodu neplnění platebních povinností ze strany žalované přistoupil dne [datum] k ukončení služeb distribuce plynu a od té doby v odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu). Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Z protokolu o výměně měřidla ze dne 10. 11. 2015 je zřejmé umístění shora uvedeného měřícího zařízení na adrese odběrného místa ([obec], [ulice a číslo]) v místě spotřeby [číslo]. Z protokolu o výměně je současně zřejmé, že odběrné místo daným měřícím zařízením vybavila žalobkyně [příjmení] emailové korespondence žalobkyně s vlastnicí domu a se žalovanou je zřejmé, že uživatelem daného odběrného místa je žalovaná, což potvrzuje též doložená fotodokumentace zvonků. Z protokolu o demontáži plyne, že se žalobkyně v daném odběrném místě opakovaně neúspěšně pokoušela o provedení demontáže měřidla z důvodu neoprávněného odběru žalovanou, a to v lednu a březnu 2023. V důsledku žádosti obchodníka s plynem došlo ke dni 14. 12. 2022 k ukončení dodávky plynu v daném odběrném místě a další odběr plynu byl od té doby považován za neoprávněný (oznámení ze dne 19. 12. 2022 a ze dne 27. 2. 2023). Žalovaná byla v rámci těchto oznámení opakovaně žalobkyní vyzývána k součinnosti při demontáži měřidla. Ostatně žalobkyně navíc žalovanou vyzývala k součinnosti prostřednictvím předžalobní výzvy, jak patrno z jejího obsahu, vč. dokladu o odeslání. <i>Podle ustanovení § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli distribuční soustavy, který odběrné místo měřicím zařízením vybavil, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy má dle shora citovaného ustanovení energetického zákona právo na vydání (odebrání) měřícího zařízení. Další předpoklady zákon nestanoví, když lze vyjít z toho, že provozovatel distribuční soustavy může plynoměr odebrat kdykoliv (patrně nejspíše v souvislosti s ukončením či přerušením dodávek), pokud odběrné místo měřicím zařízením vybavil, což je zde naplněno, tudíž soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně prokázala, že je provozovatelkou distribuční soustavy, že dané odběrné místo vybavila měřicím zařízením a že žalované jako zákazníkovi, který nese odpovědnost za stav daného odběrného místa, vznikla povinnost vydat žalobkyni toto měřicí zařízení (umožněním jeho odebrání pověřenou osobou). Právo na odebrání měřícího zařízení lze pak dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 385/2012) vynucovat mj. žalobou na vydání. Naopak bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti svědčící pro závěr, že jí povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok, nicméně žalovaná zůstala v řízení nečinná, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud vůči neúspěšné žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení na straně žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, odměně zástupce žalobkyně za dva celé úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) ve výši 3 000 Kč dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměně zástupce žalobkyně za jeden poloviční úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva k plnění, kdy doložená výzva žádný právní rozbor věci neobsahovala a z hlediska účelového ani obsahovat nemusela) ve výši 750 Kč dle § 7 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu, paušální náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč dle advokátního tarifu a konečně náhradě 21% DPH, celkem tedy ve výši 7 626,50 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).