11 C 185/2022-53 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] jí dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 6. 1. 2021 do 9. 7. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 20 756,37 Kč se splatností 28. 7. 2021, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Z důvodu prodlení žalované s úhradou ceny elektřiny došlo na žádost žalobkyně ze strany distributora k realizaci odpojení odběrného místa žalované od distribuční soustavy, přičemž žalobkyně po žalované uplatnila úhradu poplatku za odpojení ve výši 907,50 Kč, kterou musela za tento úkon distributorovi uhradit. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 480 Kč za dvě upomínky k úhradě dlužných plateb ze dne 29. 3. 2021 a 14. 6. 2021. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila. Z provedeného dokazování při absenci jakékoliv obrany žalované dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným se žalobními tvrzeními, totiž že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese shora uvedené na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Úhradu za dodávku elektřiny za období a ve výši shora uvedené pak žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou ze dne [datum], úhradu poplatku za odpojení pak fakturou ze dne [datum] Tyto faktury žalovaná nereklamovala, ani jinak nezpochybnila a lze mít v souladu s ustálenou judikaturou odvolacího soudu u vyúčtování energie za to, že dokládají sjednanou distribuční sazbu, produkt a jeho cenu. Datum splatnosti uplatněných nároků se odvíjí od data splatnosti uvedeného na každé z faktur v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně dále prokázala, že distributor elektřiny provedl odpojení shora uvedeného odběrného místa a že žalobkyně uhradila distributorovi poplatek za odpojení vyúčtovaný fakturou [číslo] jak vyplývá z této faktury, přehledu plateb a seznam odpojených odběrných míst, kdy výše poplatku odpovídá ceníku distributora. Dále bylo upomínkami prokázáno upomínání žalované v uvedených datech, přičemž právo na úhradu poplatku za upomínání vyplývá z příslušných obchodních podmínek. <i>Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem při absenci jakýchkoliv námitek žalované prokázala dodávky elektřiny a plynu na základě smluv uzavřených se žalovanou, tudíž bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala úhradu ceny za dodané energie, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení nečinná, soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívající v ceně za dodanou energii. Kromě toho dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona lze považovat odběr elektřiny při opakovaném neplnění platebních povinností ze strany žalované za neoprávněný, který zakládá právo žalobkyně požádat distributora o přerušení či odpojení dodávky elektřiny do odběrného místa (§ 30 odst. 1 písm. d) a § 25 odst. 10 písm. b) energetického zákona), jak se stalo v řešené věci, přičemž v rámci smluvních podmínek strany zakotvili povinnost žalované k úhradě nákladů na toto odpojení. Ode dne následujícího od data splatnosti shora uvedených faktur se žalovaná dostala do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podobně má žalobkyně právo na zaplacení sjednaných poplatků za zaslání upomínek k úhradě, neboť tyto nároky mají podklad ve smluvním ujednání stran, jak vyplývá z ustanovení obchodních podmínek. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 10 465 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 886 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ustanovení § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně ve výši 4 040 Kč za dva úkony právní služby (vyjádření, účast na jednání) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a 14b odst. 5 advokátního tarifu, náhrady cestovného k jednání soudu ve výši 1 476,60 Kč (při počtu ujetých 216 km, průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a amortizaci a ceně paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), náhrady za promeškaný čas na cestě v trvání 6 půlhodin ve výši 600 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 1 662 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám advokáta žalobkyně.