11 C 268/2023-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala její právní předchůdkyně elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 14. 3. 2020 do 25. 8. 2020 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně žalované částku 13 535,67 Kč se splatností 23. 9. 2020, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala úhrady této pohledávky, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným se žalobními tvrzeními, totiž že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do místa spotřeby na adrese [adresa žalované], na základě shora uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Množství dodané energie a povinnost uhradit cenu energií ve výši uvedené v žalobě lze mít při nedostatku obrany žalované za prokázané z doložených faktur, kdy údaje v nich uvedené žalovaná nereklamovala, ani jinak nezpochybnila a lze mít tak za to, že dokládají sjednanou distribuční sazbu a produkt, jak plyne ze závazné judikatury odvolacího soudu. Současně má soud za prokázané nabytí uplatněných pohledávek žalobkyní a tedy aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení, a to z doložené postupní smlouvy, vč. předávacího protokolu a dále z oznámení o postoupení. V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem při absenci jakýchkoliv námitek žalované prokázala dodávky elektřiny na základě smlouvy uzavřené prodejcem energií se žalovanou v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, tudíž bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala úhradu ceny za dodané energie, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení nečinná, soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívající v ceně elektřiny. Ode dne následujícího po datu splatnosti fakutry se žalovaná dostala do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši určené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého náleží zcela úspěšné žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení na straně žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 252 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). V daném případě nemá soud přitom jakýchkoliv pochyb, že se jedná o typickou tzv. formulářovou žalobu, neboť v řízení jsou uplatněny zcela jednoduché nároky téže žalobkyně zachycené ve shodném formuláři, a to opakovaně, jak je zřejmé z vlastní činnosti nadepsaného soudu, kdy pouze u nadepsaného soudu se ročně projednávají desítky typově shodných nároků žalobkyně.