12 C 401/2023-17 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 541,34 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že pracovníky společnosti [právnická osoba] bylo dne [datum] kontrolou [číslo] ([číslo]) v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neboť byl zjištěn odběr elektřiny po porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odběrného místa k síti NN, když následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla zástupcem provozovatele distribuční soustavy v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie původnímu zákazníkovi na elektroměru v. [číslo] se stavem VT 121 294 kWh a NT 45 685 kWh. Dne [datum] byl pracovníky společnosti [právnická osoba] při kontrole odběrného místa zjištěn neoprávněný odběr elektřiny výše uvedeným způsobem, kdy stav elektroměru byl v době přerušení VT 117 354 kWh a NT 43 903 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je tak rozdílem stavů při odpojení odběrného místa a při následné kontrole, tedy 5 722 kWh. Výše škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie pak představuje součin rozdílu stavů 5 722 kWh a ceny za 1 kWh stanovené vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (6, 49004 Kč/kWh), celkem 37 136,01 Kč včetně DPH. Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru a náklady na přezkoušení elektroměru v souhrnné výši 9 405,33 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne 19. 1. 2023, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak podanou žalobou uplatnila nárok na uhrazení částky ve výši 46 541,34 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily. 4. Skutkový stav popsaný v žalobě má soud za prokázaný z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum], kterým byl pracovníky společnosti [právnická osoba] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny za období od [datum] do [datum], protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a oznámení o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] byl na shora uvedeném odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, přičemž tento trval po dobu 91 dnů a spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 5 722 kWh. Škoda způsobená žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny byla vyúčtována fakturou [variabilní symbol] na částku 46 541,34 Kč, splatnou dne 19. 1. 2023, když tato zahrnovala i náklady ve výši 7 362,85 Kč včetně DPH uhrazené dne [datum] žalobkyní společnosti [právnická osoba] (čestné prohlášení ze dne [datum]), Žalovaná částka v předmětném řízení tak představuje součet ceny neoprávněné odebrané elektrické energie ve výši 37 136,01 Kč včetně DPH, náhrady nákladů na provedení kontroly měřícího zařízení ve výši 2 042,48 Kč včetně DPH dle platného Ceníku služeb žalobkyně a nákladů uhrazených společnosti [právnická osoba] ve výši 7 362,85 Kč včetně DPH. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil, a to i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 17. 2. 2023. 5. Podle § 51 odst. 1 písmeno a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ EZ“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. 6. Podle § 28 odst. 2 písmeno d) EZ, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. 7. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 8. Podle § 17 odst. 3 písm. a), b) bod 1., písm c) vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. 9. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 10. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným je vztahem vyplývajícím z neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 EZ. Žalovanému proto vznikla dle § 51 odst. 3 uvedeného zákona povinnost nahradit žalobkyni škodu, kterou jí způsobil jakožto provozovateli distribuční soustavy neoprávněným odběrem. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou se splatností 19. 1. 2023, od následujícího dne pak byl v prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 862 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“), za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč, neboť žalobkyně je účastníkem řízení, jenž ve smyslu § 1 vyhlášky nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ, a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.