12 C 54/2023-25 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou včetně jejího doplnění ze dne 9. 2. 2023 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v období od 17. 5. 2019 do 14. 7. 2019 provozovatelem vozidla [registrační značka], v období od 31. 5. 2019 do 4. 9. 2019 provozovatelem vozidla [registrační značka], v období od 12. 7. 2019 do 10. 10. 2019 provozovatelem vozidla [registrační značka], v období od 19. 7. 2019 do 13. 10. 2019 provozovatelem vozidla [registrační značka], a dále v období od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020 a v období od 15. 11. 2020 do 2. 6. 2021 provozovatelem vozidla [registrační značka] bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“). Za uvedené období tak dluží žalovaný příspěvek ve výši 3 835 Kč za celkem 59 dnů po 65 Kč, ve výši 8 342 Kč za celkem 97 dnů po 86 Kč, ve výši 5 915 Kč za celkem 91 dnů po 65 Kč, ve výši 4 089 Kč za celkem 87 dnů po 47 Kč, ve výši 11 625 Kč za celkem 125 dnů po 93 Kč, ve výši 18 600 Kč za celkem 200 dnů po 93 Kč, a poplatky spojené s uplatněním práva na příspěvek dle ust. § 4 odst. 4 POPV, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě výzvou ze dne 28. 8. 2019, která byla žalovanému doručena dne 12. 9. 2019, výzvou ze dne 23. 10. 2019, která byla žalovanému doručena dne 7. 11. 2019, výzvou ze dne 5. 12. 2019, která byla žalovanému doručena dne 20. 12. 2019, výzvou ze dne 12. 12. 2019, která byla žalovanému doručena dne 27. 12. 2019, výzvou ze dne 25. 11. 2020, která byla žalovanému doručena dne 10. 12. 2020, a výzvou ze dne 15. 11. 2021, která byla žalovanému doručena dne 30. 11. 2021, přičemž žalovaný dosud na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Z údajů zjištěných žalobkyní, a to z Centrálního registru vozidel má soud za prokázané, že provozovatelem vozidla [registrační značka] v období 17. 5. 2019 do 14. 7. 2019, vozidla [registrační značka] v období od 31. 5. 2019 do 4. 9. 2019, vozidla [registrační značka] v období od 12. 7. 2019 do 10. 10. 2019, vozidla [registrační značka] v období od 19. 7. 2019 do 13. 10. 2019, a vozidla [registrační značka] v období 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020 a v období od 15. 11. 2020 do 2. 6. 2021, byl žalovaný. Žalobkyně výzvou ze dne 28. 8. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 12. 9. 2019, výzvou ze dne 23. 10. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 7. 11. 2019, výzvou ze dne 5. 12. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 20. 12. 2019, a výzvou ze dne 12. 12. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 27. 12. 2019, vyzvala žalovaného k úhradě dlužných příspěvků do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ dlužný příspěvek“), a to nejpozději do 30 dnů od doručení každé z výzev. Výzvou ze dne 25. 11. 2020, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 10. 12. 2020, a výzvou ze dne 15. 11. 2021, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 30. 11. 2021, poté žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dalších dlužných příspěvků, a to nejpozději do 60 dnů od doručení každé z výzev. Následně dalšími upomínkami vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Soud tak vycházel ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy. 5. Podle § 1 odst. 2 písmeno b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 6. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 POPV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 písmeno a) POPV osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Podle § 4 odst. 2 písmeno b) POPV osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 5 POPV, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 7 POPV, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 10. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětných vozidel a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidla pojištěná z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidla pojištěna nebyla, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěna být musela, má žalobkyně dle § 4 odst. 3 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá částce 3 835 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (59) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 8 342 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (97) a částky 86 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 5 915 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (91) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 4 089 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (87) a částky 47 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., částce 11 625 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (125) a částky 93 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a částce 18 600 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (200) a částky 93 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 6 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní výzvou ze dne 28. 8. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 12. 9. 2019, výzvou ze dne 23. 10. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 7. 11. 2019, výzvou ze dne 5. 12. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 20. 12. 2019, výzvou ze dne 12. 12. 2019, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 27. 12. 2019, výzvou ze dne 25. 11. 2020, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 10. 12. 2020, a výzvou ze dne 15. 11. 2021, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 30. 11. 2021, vyzván. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu úspěšná. Z toho důvodu jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 169 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 3 300 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 9 900 Kč, tří náhrad hotových výdajů zástupce žalobkyně po 300 Kč dle § 13 odst. 4 A