13 C 16/2023-23 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 22 557,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 366,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 158,17 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 348,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 12 348,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč. Tuto částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 6 631 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 011 Kč se žalovaný zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po 495 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný uhradil od podpisu smlouvy do postoupení pohledávky žalobkyni částku 2 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 6 631 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 011 Kč v 52 týdenních splátkách po 495 Kč (poslední ve výši 457 Kč). Smlouva také prokazuje, že žalovaný byl věřitelem jasně a srozumitelně seznámen s tím, kolik bude muset hradit na jednotlivých splátkách i kolik celkově zaplatí. Stejně tak je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupeny na žalobkyni. 4. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl posouzen jako vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Z obsahu této smlouvy vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit úrok. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek a je zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 13 000 Kč měl žalovaný uhradit tuto částku v 52 týdenních splátkách po 495 Kč (poslední 457 Kč) navýšenou o částku 11 142 Kč, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Ostatně obsahem samotné smlouvy je informace o tom, že roční procentní sazba nákladů odpovídá u tohoto úvěru výši 183,73 %. 5. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. ObčZ, přičemž podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti § 588 ObčZ potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně (po postoupení pohledávky) toliko právo na vydání toho, co její právní předchůdce sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto žalobě vyhověl co do částky odpovídající poskytnuté jistiny spolu s úrokem z prodlení, počítaným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť na základě neplatné smlouvy nemá žalobkyně právo na úhradu poplatku a smluvní pokuty. Tabulkou o umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na pohledávku částku 2 000 Kč, proto má žalobkyně právo na částku 11 000 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.