13 C 186/2023-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 10 170,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s jejím právním předchůdcem, [právnická osoba] [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 6 991,17 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit společně s částkou 2 971,88 Kč a úrokem ve výši 207,12 Kč ve lhůtě do 28. 10. 2021. Žalovaný neuhradil žádnou částku. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo], podle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 991,17 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit navýšené na částku 10 170,17 Kč ve lhůtě do 28. 10. 2021. Původní věřitel postoupil pohledávku vůči žalovanému žalobkyni. 4. Uzavření smlouvy o úvěru, včetně jednotlivých ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným, je prokazováno předmětnou smlouvou mezi [anonymizována tři slova], a žalovaným [číslo] a dodatkem ke smlouvě o půjčce ze dne [datum]. Postoupení pohledávky je prokazováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi původním věřitelem a žalobkyní. Tyto důkazy na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti. 5. Právní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným by bylo možné posoudit jako plnění ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Z obsahu této smlouvy, upravující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit případně sjednané úroky. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek. Ze smlouvy je zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 6 991,17 Kč měl žalovaný v souhrnu uhradit tuto částku ve lhůtě necelých dvou měsíců navýšenou o částku 3 179 Kč. Obsahem samotné smlouvy je konstatování o tom, že RPSN odpovídá u tohoto úvěru výši 5 768,60 %. U předmětné smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a následujících ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a následujících ObčZ. Podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou. Podle § 588 ObčZ k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat (žalované). V takovém případě má žalobkyně (po postoupení pohledávky) pouze právo na vydání toho, co její právní předchůdce sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. 6. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky odpovídající poskytnuté jistiny spolu s úrokem z prodlení, počítaným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť na základě neplatné smlouvy nemá žalobkyně právo na úhradu úroku, poplatku či dalších případných plnění. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V případě, že by měla žalobkyně ve věci plný úspěch, měla by právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o typicky žalobu formulářového typu, kdy obdobné žaloby se odlišují toliko identifikací žalovaných osob a stručným popisem vzniku postoupené pohledávky, by činila odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 300 Kč a za tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu 21 % DPH, tj. částku 252 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně činily 2 252 Kč. Žalobkyně měla ve věci úspěch ohledně částky 6 991,17 Kč, což činí 68,7 % z celkové vymáhané částky, naproti tomu žalovaný měl úspěch v části, kdy žaloba byla zamítnuta, tj. ohledně částky 3 179 Kč (31,3 %). Poměr úspěchu žalobkyně tak činí rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem (68,7 % - 31,3 %), tj. ve výši 37,4 % svých nákladů. Náklady žalobkyně činily celkem 2 252 Kč a z toho činí 37,4 % částku 842,25 Kč.