13 C 21/2023-14 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 15 175,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala elektrickou energii do odběrného místa [obec a číslo]. Dodávka elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 14 695,62 Kč. Současně požadovala poplatky za dvě upomínky po 240 Kč. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z toho, že obě účastnice s tímto postupem souhlasí. Předloženými listinami (faktura žalobkyně [číslo] upomínek ze dne 7. 4. 2022 a 18. 1. 2022, obchodních podmínek žalobkyně a výzvy k plnění) má soud za prokázané, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy na dodávku elektřiny, když žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii jako tzv. dodavatel poslední instance. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [obec a číslo] a žalovaná byla povinna hradit její cenu. Fakturou [číslo] se splatností dne 19. 5. 2022 žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 ve výši 14 695,62 Kč. Současně žalobkyně požadovala po žalované zaplacení poplatku za upomínku, a to za dvě upomínky po 240 Kč. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou hodnotí soud jako kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované předmět koupě, tj. elektřinu, a žalované povinnost hradit její cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila, žalovaná nikoliv, a to ve výši žalované částky. Tím se žalovaná zároveň dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1970 ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tím je nařízení vlády č. 142/1994, které v § 1 stanoví úroky z prodlení ve výši odpovídající repo sazbě vyhlašované ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá těmto kritériím. Ze shora uvedených důvodů a právních závěrů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, kdy soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, neboť její žalobě bylo zcela vyhověno, proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobce činily 2 252 Kč.