13 C 258/2023-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaná zaplatila částku 39 164 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 554 Kč od 7. 7. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 29 000 Kč s postupným čerpáním. Naproti tomu se žalovaná zavázala vrátit věřiteli půjčené finanční prostředky za podmínek stanovených smlouvou. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků dálkové komunikace formulářovou smlouvu o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalované částku 29 000 Kč. Jak vyplývá z přehledu transakcí, byla částka vyplacena na účet. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala zaplatit do 6. 7. 2022 navýšenou o poplatek. Celkem měla takto žalovaná uhradit částku 36 554 Kč. 4. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by mohl být posouzen jako vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Z obsahu této smlouvy vyplývá povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Nárok na sjednanou smluvní pokutu by měl oporu v ustanovení § 2048 a následujících ObčZ. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek a je zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 29 000 Kč měla žalovaná uhradit tuto částku ve lhůtě do jednoho měsíce navýšenou o částku 7 554 Kč, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Ostatně obsahem samotné smlouvy je informace o tom, že roční procentní sazba nákladů odpovídá u tohoto úvěru výši 1410,33 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě každé takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a následujících ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 ObčZ, přičemž podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ustanovení § 588 ObčZ potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, tj. na částku 29 000 Kč. Žalovaná žalobkyni nevrátila žádnou částku. Z toho důvodu soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 29 000 Kč s úrokem z prodlení, když výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 567 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 500 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 3 745 Kč. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby byla žalobkyně ve věci úspěšná pouze částečně, a to v části 74 % (úspěch 29 000 Kč z požadovaných 39 164 Kč). Naproti tomu její neúspěch činil 26 % (zamítnutí částky 10 164 Kč z požadovaných 39 164 Kč). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činil 48 % (74 % - 26 %). 48 % z částky 3 745 Kč pak činí 1 797,60 Kč, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v této výši.