13 C 282/2023-25 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaný zaplatil částku 80 706,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4 668,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 713,47 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 37 584 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 37 584 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a částku 64 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 849,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 12 916,93 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 096,72 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 24,5 % ročně z částky 47 096,72 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 11. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 42 000 Kč. Tuto částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 40 492 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 744 Kč se žalovaný zavázal splácet v 21 měsíčních splátkách po 4 416 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný uhradil od podpisu smlouvy do postoupení pohledávky žalobkyni částku 10 832 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Dále mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 6. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Tuto částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 16 494 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 12 458 Kč se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 3 707 Kč. I v tomto případě byla schopnost žalovaného řádně hradit úvěr ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena na základě informací získaných od žalovaného. Ke dni 21. 5. 2021 činil dluh na jistině 47 096,72 Kč a na poplatku 17 613,28 Kč. Po uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni žalovaný uhradil částku 24 242 Kč. I v tomto případě byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným dne 11. 3. 2020 má soud za prokázané, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 42 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 40 492 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 744 Kč v 21 měsíčních splátkách po 4 416 Kč (poslední ve výši 4 416 Kč). Dále má soud za prokázané smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovanou dne 6. 11. 2019, že uvedená společnost poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 16 494 Kč a administrativním poplatkem ve výši 12 458 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 707 Kč (poslední ve výši 3 691 Kč). Obě smlouvy také prokazují, že žalovaný byl věřitelem jasně a srozumitelně seznámen s tím, kolik bude muset hradit na jednotlivých splátkách i kolik celkově zaplatí. Stejně tak je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky, že předmětné pohledávky vůči žalovanému byly postoupeny na žalobkyni 4. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl posouzen jako vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Z obsahu této smlouvy vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit případně sjednané úroky, nárok na sjednanou smluvní pokutu by měl oporu v § 2048 a následujících ObčZ. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek a je zřejmé, že v případě poskytnuté částky: ve výši 42 000 Kč měl žalovaný uhradit tuto částku ve 21 měsíčních splátkách po 4 416 Kč navýšenou o částku 50 736 Kč, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Ostatně obsahem samotné smlouvy je informace o tom, že roční procentní sazba nákladů odpovídá u tohoto úvěru výši 135,77 %. Jiná je situace ve druhém případě, kdy byla půjčena částka 60 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 3 707 Kč navýšenou o částku 28 952 Kč, což je výše, která odpovídala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Ostatně obsahem samotné smlouvy je informace o tom, že roční procentní sazba nákladů odpovídá u tohoto úvěru výši 49,78 %. 5. V prvém případě nelze odhlédnout od skutečnosti, že se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. ObčZ, přičemž podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti na § 588 ObčZ potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně (po postoupení pohledávky) toliko právo na vydání toho, co její právní předchůdce sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto žalobě vyhověl co do částky odpovídající poskytnuté jistiny spolu s úrokem z prodlení, počítaným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně vyplývá z tzv. transakční historie, že žalovaný uhradil na pohledávku částku 10 832 Kč, proto má žalobkyně právo na částku 31 168 Kč s úrokem z prodlení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť na základě neplatné smlouvy nemá žalobkyně právo na úhradu poplatku a smluvní pokuty. 6. Jiná je situace v druhém případě, kdy právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. ObčZ a poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný měl povinnost poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba byla v této části podána po právu, a proto jí zcela vyhověl, včetně úroku z prodlení, který odpovídá zákonným kritériím. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 817 Kč a dále v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 17 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za čtyři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a účast u jednání dne 2. 10. 2023) po 6 940 Kč a čtyři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Advokát má též právo na náhradu DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 40 858,60 Kč. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby byla žalobkyně ve věci úspěšná pouze částečně, a to v části 66 % (úspěch 95 878 Kč z požadovaných 145 414,60 Kč). Naproti tomu její neúspěch činil 34 % (zamítnutí částky 49 538 Kč z požadovaných 145 414,60 Kč). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činil 32 % (66 % - 34 %). 32 % z částky 40 858,60 Kč pak činí 13 074,75 Kč, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v této výši.