13 C 363/2022-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaná zaplatila částku 12 406 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 10. 9. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Podle této smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Dodávka elektřiny za období od 1. 11. 2020 do 20. 5. 2021 byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 12 406 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z toho, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí. 4. Předloženými listinami (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 9. 2020, faktury žalobkyně [číslo] obchodních podmínek žalobkyně a výzev k plnění) má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy na dodávku elektřiny, kterou se žalobkyně jako dodavatel zavázala žalované jako odběrateli dodávat elektřinu do odběrního místa v [obec], [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala hradit její cenu. Fakturou [číslo] se splatností dne 6. 6. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 1. 11. 2020 do 20. 5. 2021 ve výši 12 406 Kč. Výzvou ze dne 23. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky. 5. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou hodnotí soud jako kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované předmět koupě, tj. elektřinu, a žalované povinnost hradit její cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila, žalovaná nikoliv, a to ve výši žalované částky. Tím se žalovaná zároveň dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1970 ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Tím je nařízení vlády č. 351/2013, které stanoví úroky z prodlení ve výši odpovídající repo sazbě vyhlašované ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyní požadovaný úrok odpovídá těmto kritériím. Ze shora uvedených důvodů a právních závěrů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., kdy soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, neboť její žalobě bylo zcela vyhověno, proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále v nákladech na její zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. na odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč a tři paušály na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 100 Kč. Součástí těchto nákladů je též DPH ve výši 21 % Celkem tedy náklady žalobkyně činily 2 252 Kč.