12 C 478/2023-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 30 800 Kč, kterou se žalovaný dle dohody zavázal vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do dvanáctého dne v měsíci s účinností od [anonymizováno] [rok]. Žalovaný dosud na dluh uhradil žalobci částku ve výši 13 000 Kč, přičemž poslední splátka dluhu ve výši 800 Kč byla splatná dne 12. 1. 2023. Zbývající dlužnou částku ve výši 17 800 Kč žalovaný žalobci přes výzvu dosud neuhradil. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování má soud z dohody o vrácení dlužné částky uzavřené mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 800 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, splatných vždy do dvanáctého dne v měsíci, přičemž žalovaný dosud uhradil žalobci dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 3 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč, tedy celkem částku 13 000 Kč. Zbývající dlužnou částku ve výši 17 800 Kč žalovaný přes výzvu žalobce ze dne [datum] tomuto dosud neuhradil, přestože splatnost poslední splátky ve výši 800 Kč, nastala dne 12. 1. 2023. Žalovaný zůstal v řízení pasivní, kdy netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužnou částku požadovanou žalobcem něčeho hradil. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobci částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 1 820 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 5 460 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobce.