17 C 103/2023-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaný je od , datum, vlastníkem motocyklu tovární značky , tovární značka, , registrační značky , registrační značka, , VIN: , VIN kód, , rok výroby , rok, . Žalobu odůvodnil tím, že předmětný motocykl dne , datum, prodal žalovanému, žalovaný motocykl převzal, změna vlastníka v rámci evidence vozidel však nebyla dosud zaznamenána.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil až v rámci nařízeného jednání, potvrdil, že kupní smlouva mezi ním a žalobcem byla uzavřena, vlastní předmětný motocykl a stal se jeho vlastníkem, kdy tento stále užívá.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na základě kupní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, , žalobce převedl vlastnické k předmětnému motocyklu na žalovaného. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 6. 2. 2024 je prokázáno, že jako vlastník motocyklu je stále evidován žalobce, tedy nedošlo k „přepisu“ vlastnického práva na žalovaného v evidenci motorových vozidel. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.4. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Soud se v souladu s ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) zabýval otázkou, zda je u žalobce dán naléhavý právní zájem k podání žaloby na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému motocyklu. Výsledek tohoto řízení, tj. určení vlastnického práva žalovaného, může mít vliv na právní postavení žalobce, když dosud nedošlo k zápisu vlastnického práva žalovaného v příslušné evidenci motorových vozidel. Žalobce je vystaven negativním dopadům na něj vyplývajících z toho, že je v evidenci stále veden jako vlastník motocyklu. Sám žalobce nemá možnost zajistit změnu zápisu vlastnického práva v evidenci motorových vozidel. U žalobce je tak dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného.6. Kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi účastníky ohledně prodeje předmětného motocyklu je platným právním úkonem, když splňuje veškeré podmínky a náležitosti podle OZ. Touto smlouvou tak došlo k převodu vlastnického práva k motocyklu tovární značky , tovární značka, , registrační značky , registrační značka, , VIN: , VIN kód, , rok výroby , rok, , na žalovaného. Žalobce tedy již není vlastníkem předmětného motocyklu, tímto se stal žalovaný.7. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že motocykl tovární značky , tovární značka, , registrační značky , registrační značka, , VIN: , VIN kód, , rok výroby , rok, , je ve vlastnictví žalovaného.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142a odst. 1 OSŘ, kdy žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Tato výzva však nebyla stran žalobce navržena ani doložena k důkazu a vzhledem k neúčasti žalobce u nařízeného soudního jednání se tak žalobce připravil o možnost poučení soudu. Ustanovení § 142a OSŘ představuje vyjádření zásady, že normální je se nesoudit a jeho účelem je zabránit vzniku soudního sporu, je-li situace řešitelná konáním účastníků ještě před podáním žaloby, kdy toto konání je tak způsobilé zabránit vzniku nákladů, které jsou spojeny se zahájením a vedením sporu. Skutečná nebo domnělá hmotněprávní neshoda, která prostřednictvím soudu má být řešena nikoliv přisouzením plnění, ale jinak, má být řešena pokud možno mimosoudně, skrze předžalobní výzvu k uskutečnění právního jednání, které povede ke stejnému výsledku jako žalobcem zvažovaný spor. Vzhledem k tomu, že žalobcem nebylo tvrzeno ani prokazováno odeslání předžalobní výzvy, o čemž byl soud připraven žalobce ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 OSŘ poučit, a zároveň nebyly soudem shledány žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání nákladů řízení žalobci, nebyly mu soudem přiznány. U žalovaného žádné náklady konstatovány nebyly, navíc zavdal příčinu k podání návrhu, proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.