17 C 296/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 6. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně spol. , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 77 321,60 Kč, úvěr měl žalovaný splatit do 29. 2. 2024. Žalovaný však finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně nevrátil. Žalobkyně s její právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili.3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak k důkazům navrhla toliko, aby bylo soudem vyžádáno vyjádření od , právnická osoba, ., kdo byl majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, k datu uzavření smlouvy, další důkazy navrženy nebyly. Soud proto usnesením ze dne 19. 9. 2024 vyzval žalobkyni k označení důkazů k prokázání svých žalobních tvrzení a doložila listiny. Na výzvu soudu nebylo reagováno, soud proto rovněž nařídil jednání, v rámci kterého měl v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, k označení důkazů, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, k označení důkazů prokazujícího, že byly poskytnuty finanční prostředky a v jaké výši, a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, ani že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ani to, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty žalobkyní v jí tvrzené výši, proto, vzhledem k vývoji řízení a zejména pak konaného jednání, soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na vyžádání informace od , právnická osoba, ., kdo byl majitelem a disponentem výše uvedeného bankovního účtu. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma jednoho důkazu výše uvedeného, žádný další neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu. Nad rámec soud uvádí, že , právnická osoba, bylo k dotazu soudu zodpovězeno, že v předmětném období nebyla evidována žádná platba ve prospěch účtu uvedeného.4. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšná byla žalovaná. Žalovaná však žádné náklady neuplatňovala a dle názoru soudu jí ani žádné nevznikly.