8 C 214/2016-80 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou od žalované domáhala zaplacení částky 5 150 EUR spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 1 650 EUR od 31. 12. 2015 do zaplacení, částky 1 650 Kč od 13. 1. 2016 do zaplacení a částky 1 850 EUR od 7. 1. 2016 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná je speditérskou společností, která mimo jiné zajišťuje mezinárodní silniční dopravu. Žalobkyně je polská společnost zabývající se silniční přepravou. Mezi žalobkyní a žalovanou docházelo v rámci jejich podnikatelské činnosti k uzavírání mnoha jednotlivých smluv o přepravě, které byly uzavírány na základě elektronických objednávek žalované, které vždy určovaly předmět přepravy, místo nakládky předmětu přepravy, místo vykládky předmětu přepravy a výši odměny za poskytnuté služby. Přeprava samotná pak byla vždy dokumentována prostřednictvím přepravních dokladů CMR. V rámci výše popsané obchodní praxe mezi žalobkyní a žalovanou byla učiněna mimo jiné i objednávka přepravních služeb dne 27. 11. 2015 č. , hodnota, ; dne 10. 12. 2015 č. , hodnota, ; dne 4. 12. 2015 č. , hodnota, . Žalovaná určila prostřednictvím těchto objednávek místo nakládky u , Anonymizováno, ), a místo vykládky u společnosti , Anonymizováno, . Žalobkyně v souladu s těmito objednávkami přepravila určené věci do žalovanou určeného místa, o čemž svědčí náložní listy CMR vztahující se k jednotlivým objednávkám. Poskytnuté služby byly následně žalované fakturovány. Dne 1. 12. 2015 byla vystavena faktura č. , Anonymizováno, na částku 1 650 EUR. Dne 14. 12. 2015 byla vystavena faktura č. , Anonymizováno, na částku 1 650 EUR. Dne 8. 12. 2015 byla vystavena faktura č. , Anonymizováno, na částku 1 850 EUR. Všechny tyto faktury měly stanovenou 30denní lhůtu splatnosti. Faktury byly doručovány žalované prostřednictvím elektronické pošty, což bylo v souladu se zavedenou praxí mezi žalobkyní a žalovanou, které spolu komunikovaly výhradně touto formou. Žalovaná faktury neuhradila, a to i přes žalobkyniny písemné výzvy.2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 25. 7. 2016, č.j. , Anonymizováno, , proti němuž podala žalovaná včasný odpor, čímž došlo ke zrušení platebního rozkazu. V odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a potvrzuje, že částky odpovídají skutečnosti v době, kdy byla žaloba sepsána. Namítla však, že po podání žaloby již uhradila žalobkyni na fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 6. 8. 2016 částku 220 EUR a dne 10. 8. 2016 částku 300 EUR a dluh tak činí jen 4 630 EUR.3. Žalobkyně s touto argumentací nesouhlasila. Uvedla, že platby, které tvrdí žalovaná, nebyly platbami na konkrétní fakturu, o kterou se vede tento soudní spor, ale na začátku žalovaná společnost chtěla ještě splácet svůj celkový vysoký dluh a poslala platby bez toho, že by bylo jasné, co splácí., právnická osoba, průběhu tohoto soudního řízení bylo u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, dne , datum, zahájeno insolvenční řízení ve vztahu k žalované a dne 2. 3. 2017 rozhodnuto o jejím úpadku a konkursu. Konkurs byl zrušen po splnění rozvrhovaného usnesení dne 14. 6. 2024. Po dobu trvání úpadku insolvenčního bylo toto řízení přerušeno dle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.5. Po skončení úpadku žalované soud nařídil jednání na den 11. 10. 2024. K jednání se dostavila osobně žalobkyně. Žalovaná, které bylo předvolání dodáno do její datové schránky dne 18. 9. 2024 a považuje se za doručené ke dni 30. 9. 2024, se k jednání bez omluvy nedostavila a jednání proběhlo bez její přítomnosti.6. Z důkazů provedených při jednání má soud za prokázaný skutkový stav uvedený žalobě.7. Žalobkyně je polská společnost zabývající se silniční přepravou, což prokazuje výpis z evidence firem Polské republiky. Žalovaná je obchodní společností, která mimo jiné zajišťuje mezinárodní silniční dopravu, jak je prokázáno z Obchodní rejstříku. Žalovaná si u žalobkyně objednala přepravní služby dne 27. 11. 2015 č. , hodnota, ; dne 10. 12. 2015 č. , hodnota, ; dne 4. 12. 2015 č. , hodnota, , kdy prostřednictvím objednávek bylo sjednáno místo nakládky u , Anonymizováno, ), a místo vykládky u společnosti , Anonymizováno, , což prokazují potvrzení o přepravě (, Anonymizováno, ). Žalobkyně tyto přepravy provedla, což prokazují potvrzené CMR přepravní listy, a přepravy žalované vyúčtovala fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 1. 12. 2015 na 1 650 EUR, fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2015 na 1 650 EUR a fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 8. 12. 2015 na 1 850 EUR, což dokládají tato vyúčtování. Všechny faktury měly stanovenou 30denní lhůtu splatnosti a byly doručeny žalované prostřednictvím elektronické pošty, což bylo v souladu se zavedenou praxí mezi žalobkyní a žalovanou, které spolu komunikovaly výhradně touto formou. Žalovaná faktury neuhradila, a to i přes žalobkyniny písemné výzvy a přes předžalobní výzvu. Skutečnosti, že obdržela faktury a do podání žaloby na ně nic neuhradila žalovaná ve svém písemném vyjádření učinila nesporným.8. Tvrzení žalované, že uhradila na fakturu č. , Anonymizováno, v původní výši 1 650 EUR dne 6. 8. 2016 částku 220 EUR a dne 10. 8. 2016 částku 300 EUR, nebylo žalobkyní uznáno a žalovaná jej ničím neprokázala. Za situace, kdy žalobkyně zjevně měla vůči žalované pohledávky ještě v mnohem větší výši (jak je zřejmé z výše nároku, který přihlásila v konkursu žalované – pohledávky v celkové výši 1 778 991,81 Kč, z toho jistina 1 631 872,37 Kč a příslušenství 147 119,44 Kč, za „faktury za období od 27. 11. 2015 do 7. 5. 2016“), není zřejmé, na jaké závazky byly částky žalovanou hrazeny. Soud byl připraven žalovanou vyzvat k prokázání tvrzení, že částky uhradila na závazky, které jsou předmětem tohoto řízení – o možnost vyslechnout si výzvy a poučení ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), a adekvátně na ně procesně reagovat se však žalovaná svojí neúčastí u jednání připravila. Soud proto vycházel z toho, že po ani podání žaloby žalovaná žalobkyni na pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, nic neuhradila.9. Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, -B-72, kterým bylo rozhodnuto o rozvrhu v rámci konkursního řízení žalované, je prokázáno, že žalobkyni bylo – stejně jako všem ostatním nezajištěným věřitelům – v rámci konkursu žalované uhrazeno 6,2394 % přihlášených pohledávek, a to včetně příslušenství. Z ničeho není zřejmé, že by v rámci konkursního řízení byly žalobkyniny pohledávky uspokojovány jinak než všechny poměrně. Soud má tudíž za to, že ve výši 6,2394 % byly uspokojeny všechny dílčí uplatněné nároky na úhradu jistiny a příslušenství. Na tyto nároky pak bylo uhrazeno 6,2394 %, tedy 321,33 EUR, z toho na nárok z faktury č. , Anonymizováno, ve výši 1 650 EUR připadlo 102,95 EUR a neuhrazeno zbylo 1 547,05 EUR, na nárok z faktury č. , Anonymizováno, ve výši 1 650 EUR připadlo 102,95 EUR a neuhrazeno zbylo 1 547,05 EUR a na nárok z faktury č. , Anonymizováno, ve výši 1 850 EUR připadlo 115,43 EUR a neuhrazeno zbylo 1 734,57 EUR.10. Je tak prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela tři smlouvy o přepravě věcí ve smyslu ustanovení § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), podle níž se žalobkyně zavázala přepravit věci dodané žalobkyní z místa odeslání do místa určení a žalovaná se zavázala uhradit přepravné. Zatímco žalobkyně své povinnosti splnila, žalovaná přepravné nezaplatila. Malá část přepravného byla uhrazena až v rámci konkursu na majetek žalované. Soud proto žalobě v drtivé části vyhověl a uložil žalované ve smyslu § 2564 OZ uhradit žalobkyni přepravné a dále též úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla zamítnuta co do částek, které byly – po podání žaloby – uhrazeny v rámci konkursu na majetek žalované a co do úroku z prodlení z nich ode dne jejich zaplacení insolvenčním správcem žalované.11. Žalobkyně měla ve věci jen nepatrný neúspěch, proto jí dle § 142 odst. 3 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří hotové výdaje dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za soudní poplatek za řízení ve výši 6 959 Kč a výdaj za ubytování žalobkyně před jednáním soudu ve výši 1 591,80 Kč, dále odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalované) po 6 700 Kč dle § 7 AT a 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty. Žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností, a nákladů ubytování, které vznikly přímo jí Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.