10 C 213/2025-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti ze dne 3. 7. 2023, na pozici doručovatel listovní pěší. Pracovněprávní vztah byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele ke dni 19. 10. 2023. Na pracovišti žalovaného vznikl dne 11. 8. 2023 při vyúčtování pokladní schodek ve výši 42 442 Kč, za který žalovaný v souladu s podepsanou Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování odpovídá a je povinen ho uhradit. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, ačkoliv byl k úhradě svého dluhu vyzýván výzvou ze dne 16. 1. 2024, ze dne 19. 4. 2024 a ze dne 20. 8. 2024.2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) , bez nařízení jednání.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti ze dne 3. 7. 2023, uzavřené na dobu určitou do 31. 12. 2023, a působil na pozici Doručovatel listovní pěší. Den nástupu do práce byl sjednán na den 3. 7. 2023. Dohoda o pracovní činnosti byla změněna Dohodou o změně pracovní činnosti ze dne 26. 9. 2023. Pracovněprávní vztah byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele ke dni 19. 10. 2023. Žalovaný dne 11. 8. 2023 při doručování zásilek zanechal bez střežení volně poštovní tašku s finanční hotovostí ve výši 42 442 Kč před domem na adrese , adresa, , přičemž finanční hotovost byla odcizena. Usnesením PČR ze dne 2. 10. 2023, č. j. KRPK-64066-18/TČ-2023-190213, byla věc odložena, jelikož se nepodařilo vypátrat neznámého pachatele podezřelého z trestného činu krádeže. Žalovaný svůj dluh dne 11. 8. 2023 uznal a zavázal se k jeho úhradě v hotovosti v pokladně do dne nejbližší výplaty mzdy, tj. do dne 12. 9. 2023. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu vyzýván výzvou k úhradě dluhu ze dne 16. 1. 2024, upomínkou ze dne 19. 4. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 20. 8. 2024. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení této částky, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem prokázala, že jí žalovaný dluží výše uvedenou částku, tudíž bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal úhradu. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval výši dlužné částky, stejně tak nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 20. 8. 2024.5. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “ObčZ”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 252 odst. 1 z.č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách.7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že v projednávané věci jsou splněny podmínky k tomu, aby žalobě bylo vyhověno. Podle § 2053 ObčZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Neuhrazením výše uvedeného závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti, úroky z prodlení; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požaduje. Soud proto žalobě vyhověl v plné výši.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 698 Kč a paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ 2 x 300 Kč, v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.