12 C 250/2025-16 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, dodávala žalobkyně žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovanému byl odběr za období od , datum, do , datum, vyúčtován fakturou na částku 26 800,49 Kč, a dále za období od , datum, do , datum, fakturou na částku 19 222,83 Kč, na které žalovaný neuhradil ničeho i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Za splnění podmínek dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému plyn do shora uvedeného odběrného místa. Žalovanému byl následně odběr za období od , datum, do , datum, vyúčtován fakturou č. , hodnota, na částku 26 800,49 Kč, splatnou dne , datum, . Za období od , datum, do , datum, byl dále odběr vyúčtován fakturou č. , hodnota, na částku 19 222,83 Kč, splatnou dne , datum, . Žalovaný ovšem ani na jedno z uvedených vyúčtování ničeho neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný ovšem i tak dosud na svůj dluh neuhradil ničeho.4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ), za podmínek stanovených zejména § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému zemní plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jeho cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení celé účtované částky leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti v tomto směru netvrdil, a proto ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení. Soud tedy vycházel ze žalobních tvrzení korespondujících s předloženými listinnými důkazy, a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 ObčZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 842 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 2 100 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.