12 C 319/2025-13 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v období od 26. 10. 2024 do 26. 3. 2025 provozovatelem vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POPV“). Za uvedené období tak dluží žalovaný příspěvek ve výši 9 880 Kč za celkem 152 dnů po 65 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek dle ust. § 45 odst. 2 POPV, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě výzvou ze dne 17. 4. 2025, která byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2025, přičemž žalovaný dosud na dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Z údajů zjištěných žalobkyní má soud za prokázané, že provozovatelem vozila RZ: , SPZ, období od 26. 10. 2024 do 26. 3. 2025 byl žalovaný. Žalobkyně výzvou ze dne 17. 4. 2025, která se do dispoziční sféry žalovaného dostala dne 2. 5. 2025, vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, , a to nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy. Následně upomínkami, které obsahovaly taktéž výzvu k úhradě příspěvku, a dostaly se prokazatelně do dispoziční sféry žalovaného, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Soud tak vycházel ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy.5. Podle § 6 odst. 1 POPV, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.6. Podle § 6 odst. 2 POPV, se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.7. Podle § 45 odst. 2 POPV, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.8. Podle § 45 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.9. Podle § 46 odst. 1 POPV, zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.10. Podle § 46 odst. 2 POPV, výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.11. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 6 odst. 1 POPV pojištěno být muselo, má žalobkyně dle § 45 odst. 2 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá částce 9 880 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (152 dnů), a částky 65 Kč dle § 5 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., a dále nárok dle § 45 odst. 2 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní výzvou ze dne 17. 4. 2025, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného 2. 5. 2025, vyzván. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.