14 C 228/2025-19 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 923,91 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese , adresa, elektrickou energii, přičemž za tento uskutečněný odběr v období od 31. 8. 2024 do 1. 12. 2024 byla žalobkyní vystavena faktura znějící na částku 15 032,53 Kč, splatná dne 19. 2. 2025. Dne , datum, vystavila žalobkyně ještě fakturu na částku 891,38 Kč, splatnou 27. 12. 2024. Žalovaná na faktury nic nehradila.2. Žalovaná se během řízení k podané žalobě nevyjádřila.3. Při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez jednání na základě žalobkyní předložených listin.4. Soud pak za situace, kdy žalovaná, kterou rovněž tíží ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ povinnost tvrzení a břemeno důkazní, v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, zjistil skutkový stav v zásadě totožný se žalobními tvrzeními. Ze , smlouva, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byl ceník, má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa v , adresa, , žalovaná tak byla povinna uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury vystavené dne , datum, , splatné dne 27. 12. 2024, je patrné, že žalobkyně za období od 31. 8. 2024 do 1. 12. 2024 vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 891,38 Kč. Z faktury vystavené dne , datum, za shodné období vyúčtovala žalobkyně žalované za dodanou energii částku 15 032,53 Kč. Na žádnou z faktur žalovaná ničeho neuhradila. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě faktur předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2025, kterou zaslal na trvalou adresu i adresu odběrného místa, která byla žalovanou uvedená jako doručovací.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen „OZ“), za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektrickou energii při současné povinnosti žalované hradit její cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila, neboť dlužné částky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 1 200 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.