14 C 61/2025-55 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 429,85 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále též „věřitel“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, (dále též „smlouva o úvěru“), na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Dále si žalovaný s věřitelem sjednali pojištění schopnosti splácet, kdy pojistné ve výši 7,99 % z výše měsíční splátky úvěru byl žalovaný povinen měsíčně hradit spolu s těmito splátkami. Měsíční splátka byla stanovena ve výši 1 982 Kč splatná vždy k 17. dní daného kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Úroková sazba čerpaného úvěru byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel čerpaný úvěr řádně a včas, věřitel tak využil svého oprávnění a dopisem ze dne , datum, prohlásil úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný. Dosavadní dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 21 218,57 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 4 916,68 Kč vypočteného z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni , datum, , úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši 2 040,75 Kč a neuhrazených poplatků v souhrnné výši 1 211,28 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se během řízení k věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly též Produktové podmínky a Sazebník, uzavřené na základě žádosti žalovaného dne , datum, má soud za prokázané, že věřitel se zavázal poskytnout žalovanému možnost čerpat finanční prostředky do celkové výše úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši 5 % dlužné částky v minulém měsíci, nejméně však částkou 500 Kč. Spolu s tím si žalovaný s věřitelem dle čl. IV smlouvy ujednal pojištění schopnosti splácet, kdy byl povinen hradit měsíčně pojistné ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Z přehledu k úvěrovému účtu žalovaného č. , hodnota, je zřejmé, že žalovaný průběžně čerpal úvěr v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce, přičemž však nesplácel vyčerpaný úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto prohlásila úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný v plné výši, a to v souladu s ust. čl. 3.2 Produktových podmínek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Dosavadní dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 21 218,57 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 4 916,68 Kč vypočteného z dlužné jistiny a kapitalizovaného ke dni , datum, , úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši 2 040,75 Kč a neuhrazených poplatků v souhrnné výši 1 211,28 Kč. Žalobkyně prokázala, že pohledávka za žalovaným jí byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, . Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne , datum, .4. Vzniklý právní vztah mezi věřitelem a žalovaným posoudil soud v daném případě jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2665 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“). Podle § 2665 OZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Žalobkyně následně v řízení prokázala postoupení předmětné pohledávky za žalovaným. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroku z úvěru, poplatků a úroku z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 OZ a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 898 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT (platného do 31. 12. 2024). Za účast u jednání dne 26. 8. 2025 pak jeden úkon právní služby za 2 020 Kč (§ 7 AT) a 100 Kč paušální náhrada. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.