10 C 26/2026-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru byla dne 16. 6. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, . na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový limit do výše 30 000 Kč. Žalovaný prostřednictvím poskytnuté kreditní karty čerpal finanční prostředky, jež mu žalobkyně poskytnula, avšak splátky nehradil. Žalobkyně přistoupila k výpovědi smlouvy o úvěru ke dni 11. 10. 2024. Ke dni 30. 10. 2025 žalobkyně zkapitalizovala běžící smluvní úrok a úrok z prodlení, když pohledávku tvoří nesplacená jistina ve výši 34 428,83 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 30. 10. 2025 ve výši 268,14 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 30. 10. 2025 ve výši 2 222,73 Kč a příslušenství.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že na základě žádosti o poskytnutí úvěru byla dne 16. 6. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, . V souladu s uzavřenou smlouvou předala žalobkyně žalovanému kreditní kartu a poskytla žalovanému neúčelový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 30 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný prostřednictvím poskytnuté kreditní karty čerpal finanční prostředky, jež mu žalobkyně poskytnula. Následně však žalovaný neplnil řádně své povinnosti a nehradil splátky dle článku II. a V. Smlouvy. Žalobkyně přistoupila k výpovědi smlouvy o úvěru ke dni 11. 10. 2024 s tím, že žalovaný byl povinen nejpozději poslední den dvouměsíční výpovědní lhůty uhradit aktuálně čerpanou částku úvěru včetně příslušenství. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 5. 11. 2025 předžalobní výzvu.5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované výše uvedený úvěr. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 378 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta ve výši 700 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, podání ze dne 13. 2. 2026) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby celkem ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.