12 C 34/2026-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 2. 9. 2024 dodávala žalobkyně žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, Žalované byl odběr plynu vyúčtován fakturou na částku 44 074,72 Kč, splatnou dne 11. 3. 2025, na níž žalovaná dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 2. 9. 2024 je prokázáno, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované plyn do shora uvedeného odběrného místa, přičemž žalovaná se zavázala hradit cenu za odebrané množství energie. Žalované byl odběr vyúčtován fakturou č. , číslo, na částku 44 074,72 Kč, splatnou dne 11. 3. 2025, zahrnující cenu za odebrané množství plynu v období od 8. 10. 2024 do 21. 2. 2025. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení celé účtované částky, leží na žalované, která však žádné skutečnosti v tomto směru netvrdila, a proto ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen ObčZ) s náležitostmi stanovenými v § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované plyn při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle § 1968 ObčZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 764 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 2 100 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.