14 C 26/2026-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci na základě žádosti o poskytnutí úvěru uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč poukázáním na jeho bankovní účet. Součástí smlouvy byl , sazebník, . Žalovaný byl povinen splácet vyčerpaný úvěr v měsíčních splátkách po 4 395 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 6,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel, využila žalobkyně oprávnění dle bodu , číslo, smlouvy o úvěru a pohledávku ze smlouvy o úvěru zesplatnila ke dni 29. 3. 2025. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně neuhradil jistinu úvěru ve výši 122 027,89 Kč, úrok ve výši 6,9 % ročně z aktuální dlužné jistiny kapitalizovaný za období 29. 3. 2025 do 18. 12. 2025 v částce 6 441,5 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období 31. 3. 2025 do 18. 12. 2025 ve výši 11 109,68 Kč.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.3. Za souhlasu účastníků rozhodoval soud dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 350 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, , což plyne z výpisu účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr včetně sjednaného úroku 6,9 % ročně v podobě měsíčních splátek po 4 395 Kč, počínaje , datum, . Z transakční historie předmětného úvěru má soud za prokázané, že žalovaný splácel nejdříve pravidelně a následně nepravidelně až do , datum, a poté již splátky nehradil, tedy žalovaný nedostál své smluvní povinnosti, když nesplácel vyčerpaný úvěr řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, zesplatnila žalobkyně ke dni 29. 3. 2025 celý úvěr a žalovaného vyzvala k jeho okamžitému doplacení. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil ještě splátku ve výši 5 000 Kč dne 29. 4. 2025, 8000 Kč dne 23. 5.2025 a 8 000 Kč dne 30. 6. 2025. Jeho dluh při podání žaloby dne 19. 12. 2025 sestává z nesplacené jistiny 122 027,89 Kč, úroku 6 441,50 Kč a úroku z prodlení 11 109,68 Kč. Na svůj dluh žalovaný dosud ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 19. 11. 2025.1. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, poplatků, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud zkoumal i to, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že ano, kdy žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěrového produktu, kde žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání na dobu neurčitou ve výši 18 365 Kč a výdaje 4 100 Kč, nesplácí žádnou jinou půjčku. Informace ohledně půjčky žalobkyně ověřila z výpisů z účtu, který u ní má žalovaný veden. Navíc žalovaný byl schopen úvěr splácet po dobu pěti let. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 584 Kč a dvou paušálních náhradách po 300 Kč, tedy celkem 6 184 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný k rukám žalobkyně.