16 C 35/2026-26 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. , Anonymizováno, dodávala žalované energie do odběrného místa uvedeného ve smlouvě. Žalované byl odběr energií za období od 13. 2. 2024 do 31. 10. 2024 vyúčtován fakturou VS , var. symbol, na částku 28 273 Kč, splatnou dne 18. 12. 2024. Žalovaná na tomto svém dluhu ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, ze dne 21. 6. 2023 do odběrného místa na adrese , anonymizováno, elektřinu. Žalované byl odběr elektřiny za období od 13. 2. 2024 do 31. 10. 2024 vyúčtován fakturou VS , var. symbol, na částku 28 273 Kč, splatnou dne 18. 12. 2024. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 14. 11. 2025, která byla žalované zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o.z., s náležitostmi stanovenými v § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě předmětné smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tento soud přiznal ode dne následujícího po datu splatnosti shora uvedené faktury.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 947 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 132 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis a podání žaloby) po 400 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada za uvedené úkony právní služby po 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.