17 C 280/2025-38 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, úvěr měla žalovaná splatit do 22. 4. 2025. Žalovaná však finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně nevrátila, nevrátila ani smluvní úrok ve výši 12 503,97 Kč. Žalobkyně s její právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaná nedostavily.3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovaná uzavřela její právní předchůdkyní smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak k důkazům navrhla toliko, aby bylo soudem vyžádáno vyjádření od , peněžní ústav, , kdo byl majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, k datu uzavření smlouvy, a dále zda v měsíci , měsíc, , rok, provedena uvedená platba na tento účet, další důkazy navrženy nebyly. Soud proto usnesením ze dne 22. 1. 2026, č. j. 17 C 280/2025-18, vyzval žalobkyni k označení důkazů k prokázání svých žalobních tvrzení a doložení listin. Na výzvu soudu nebylo reagováno, soud proto rovněž nařídil jednání, v rámci něhož měl v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, k označení důkazů, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, k označení důkazů prokazujícího, že byly poskytnuty finanční prostředky a v jaké výši, a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle ust. § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, ani že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ani to, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty žalobkyní v jí tvrzené výši, proto, vzhledem k vývoji řízení a zejména pak konaného jednání, soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na vyžádání informace od , peněžní ústav, , kdo byl majitelem a disponentem výše uvedeného bankovního účtu. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma jednoho důkazu výše uvedeného, žádný další neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu.4. Výrokem II. soud pak rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšná byla žalovaná. Žalovaná však žádné náklady neuplatňovala a dle názoru soudu jí ani žádné nevznikly.