31 C 213/2025-22 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve dnech , datum, , , datum, a , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy měla poskytnout žalobkyně žalované úvěr dne , datum, , , datum, , , datum, , a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech, uvedla své osobní údaje, převedla žalobkyni 1 Kč jako ověřovací platbu a poskytla podklady pro ověření svého příjmu, a to výpisy ze svého bankovního účtu či případné výplatní listy. Žalovaná byla dále lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě toho byla žádost žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena a smlouva měla být žalovaným poté podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu , Anonymizováno, . Tím žalovaná potvrdila svou vůli být smlouvou vázána, čímž podle žalobkyně uzavřela dne , datum, , , datum, a , datum, s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně měla poskytnout žalované úvěr dne , datum, , , datum, a , datum, převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalovaná se dle smlouvy měla zavázat zaplatit žalobkyni smluvní úrok 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle smlouvy splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 16. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 3. 2025 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 22. 3. 2025. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v uvedené smlouvě. Předmětem návrhu byla pohledávka 46 140 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 30 000 Kč a smluvního úroku 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč nejpozději splatných dne 21. 3. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda byla v měsíci červnu 2024 provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. , č. účtu, a zda je tento účet bankovním účtem žalované nebo měla žalovaná k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru měla být dle smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 21. 3. 2025. Žalobkyně proto požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 22. 3. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy 7. 8. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 4 140 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a stejně jako strana žalující se nedostavila ani k jednání před soudem, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.3. Žalobkyně označila k důkazu jen potvrzení banky o převodu peněz na účet žalované, aniž by tvrdila konkrétní částky či konkrétní účet, z nějž měly být na účet žalované odeslány (označila je pouze jako výše uvedené platby, které však výše nespecifikuje). Soud přesto učinil dotaz na banku na platbu ve výši 10 000 Kč, když ve vztahu k předložené smlouvě mohl jednoznačně identifikovat pouze platbu ve výši 10 000 Kč dne 16. 6. 2024. Dále soud provedl i další žalobkyní nenavržené důkazy, které vycházely z obsahu spisu, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dokument transakcí na účtu , Anonymizováno, účet/, IBAN, , dokument - zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , potvrzení o provedené platbě , Anonymizováno, , a, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., výzvu k úhradě ze dne 7. 8. 2025 potvrzení o podání zásilky ZPC , právnická osoba, . ze dne 12. 8. 2025 a kopii občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalované, a dospěl k následujícímu závěru.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve spojení s předloženou kopií průkazu totožnosti žalované a sdělení banky , právnická osoba, . z , datum, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Smluvní strany si ujednali, že úvěr ve výši limitu bude úvěrované poskytnut dne , datum, . Z vyžádané zprávy banky , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 16. 6. 2024 byla žalované pod v.s. , var. symbol, poskytnuta pouze částka 10 000 Kč. Poskytnutí dalších peněžních prostředků ve vztahu k žalované smlouvě nemá soud za prokázané, neboť z provedených důkazů nevyplývá, že by byly další prostředky poskytnuty právě na žalovaný úvěr a soud není schopen na základě chybějícího tvrzení žalobkyně nárok jednoznačně identifikovat. Pokud žalobkyně žádala, aby soud posoudil nárok v části jistiny žalované částky jako případný nárok z titulu bezdůvodného obohacení, nedoplnil soudu ani na jeho výzvu informaci o tom, kde a jakým způsobem došlo k poskytnutí každého jednotlivého úvěru a v jaké výši. Rovněž nedoplnila svá tvrzení k tomu, kolik bylo celkem na žalovanou částku uhrazeno, jak byly úhrady započteny na poskytnuté jistiny a jak na příslušenství pohledávky. S ohledem na to, že tato tvrzení nebyla doplněna a žalobkyní nebylo ani tvrzeno, jaká jistina měla být poskytnuta, byl soud připraven poskytnout příslušná poučení žalobkyni i při jednání, která se však svou neúčastí na něm sama připravila o možnost tato poučení vyslechnout, tvrzení doplnit a případně k němu i navrhnout důkazy. Soud tak měl z předložených tvrzení pouze za prokázané ve vztahu k žalovanému úvěru poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč dne , datum, . Soud měl za prokázané i uzavření smlouvy, nárok tak neposoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak žádala žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný. Soud však považuje shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, a to jednak z důvodu, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostála své povinnosti dostatečně posoudit úvěruschopnost žalovaného a jednak z důvodu jejího zjevného rozporu s dobrými mravy na základě ustanovení § 588 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).5. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že úrok činil 40 % měsíčně, RPSN dokonce 5513,36 % ročně, již z výše úroků, která mnohonásobně přesahuje výši běžných úroků poskytovaných bankami v daném období by bylo možno považovat smlouvu jako celek za absolutně neplatnou pro nemravnost v souladu s § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (a to i s ohledem na další ustanovení smlouvy v neprospěch spotřebitele). Soud se však v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z listin doložených žalobkyní (které ani nebyly navrženy k důkazu) nebylo prokázáno, že tato by se posouzením otázky důkladně (tedy nikoliv jen povrchně či symbolicky) zabývala. Žalobkyně nepředložila žádné relevantní důkazy, kterými by prokázala, že zjišťovala a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. Jediným předloženým dokumentem, který se soud rozhodl provést k důkazu, neboť vyplýval z obsahu spisu, ač jej žalobkyně nenavrhla, byl dokument transakcí na účtu žalované. Z výpisu z účtu je zřejmé, že finanční situace žalované byla dlouhodobě nestabilní a vykazovala znaky, které by každý řádný a pečlivý poskytovatel úvěru musel vyhodnotit jako neslučitelné s poskytnutím úvěru. Z výpisu vyplývají četné platby sázkovým či hazardním společnostem (98 operací s označením (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, – např. , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ), dále půjčky od nebankovních společností (např. , datum, půjčka od , Anonymizováno, ‘, Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 7 500 Kč, dne , datum, od , právnická osoba, . ve výši 10 000 Kč, dne , datum, od , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč). Jedinými příjmy mzdového typu z