2 C 161/2021-29 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s 8,25% úroky z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu dlužné ceny za dodanou elektřinu a související služby a zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty za prodlení žalované se zaplacením vyúčtované ceny elektřiny. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“) do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN [číslo]. Za období od 7. 1. 2020 do 15. 6. 2020 byla vyúčtována cena elektřiny a souvisejících služeb ve výši [částka] opravnou fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum], která však nenahrazuje, ale doplňuje původní fakturu [variabilní symbol], která naopak po zohlednění zaplacených záloh vyčíslila přeplatek žalované ve výši [částka], který jí byl žalobkyní vyplacen. Žalovaná ale nezaplatila následně vyúčtovanou cenu elektřiny podle opravného daňového dokladu (faktury [číslo]), a proto je podle odstavce smlouvy„ Ostatní ujednání“ povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka], jež byla vyúčtována dne [datum] pod [variabilní symbol]. 2. Žalovaná namítla, že obdržela vyúčtování elektřiny, dle něhož měla přeplatek, a„ vše bylo v pořádku“. Nerozumí tomu, proč by měla platit takto vysokou cenu, a to jenom za období od ledna do června 2020. Požádala o prošetření. 3. Žalobkyně k tomu uvedla, že množství elektřiny vyúčtované opravným daňovým dokladem pod [variabilní symbol] ve výši 20,198 MWh bylo určeno jako součet rozdílů konečného stavu vysokého tarifu (VT) měřidla výrobní [číslo] (dále jen„ měřidlo“) ke dni [datum] v hodnotě 3,284 MWh a počátečního stavu VT měřidla ke dni [datum] v hodnotě 2,886 MWh, jakož i konečného stavu nízkého tarifu (NT) měřidla ke dni [datum] v hodnotě 96,236 MWh a počátečního stavu NT měřidla ke dni [datum] v hodnotě 76,436 MWh. Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny žalovaná uvedla počáteční stav měřidla v hodnotě 76,436 MWh (NT) a 2,886 MWh (VT). Tyto počáteční stavy měřidla odpovídají opravnému vyúčtování (opravné faktuře). [příjmení] stavy měřidla žalovaná sdělila žalobkyni v návrhu na ukončení smlouvy ze dne [datum], v němž uvedla, že konečný stav měřidla je na hodnotě 3,29 MWh (NT) a 96,254 MWh (VT). Žalovanou sdělené odečty měřidla tak jsou dokonce o něco vyšší, než stavy zjištěné provozovatelem distribuční soustavy [právnická osoba], a. s . Žalobkyně dále popsala, jak dochází k vyúčtování dodávek elektřiny, zejména to, že měření odběru elektrické energie je povinností provozovatele distribuční soustavy, který ji vyhodnocuje a předává operátorovi trhu s energiemi (tzv. OTE). Pouze provozovatel distribuční soustavy může provádět odečty stavu měřících zařízení a požadovat od zákazníků umožnění přístupu k nim. Žalobkyně je obchodníkem s elektřinou podle § 30 energetického zákona, a proto je zcela oddělena od provozovatele distribuční soustavy. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou má podle energetického zákona nárok na to, aby mu provozovatel distribuční soustavy skrze systém operátora trhu s energiemi poskytl údaje nezbytné k vyúčtování elektřiny. 4. Žalovaná se k vyjádření žalobkyně, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny ze dne [datum], obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektřiny a ceníku žalobkyně bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a poskytovat související služby, za což se žalovaná zavázala zaplatit cenu v souladu s ceníkem. 6. Z faktury [variabilní symbol] bylo zjištěno, že žalobkyně v zúčtovacím období od 7. 1. do [datum] vyúčtovala po zohlednění zaplacených záloh přeplatek žalované ve výši [částka]. Z opravného daňového dokladu [variabilní symbol] ze dne [datum], který doplňuje předchozí fakturu [variabilní symbol], bylo ale zjištěno, že za uvedené zúčtovací období byl dopočten objem odebrané elektřiny v rozsahu 16,465 MWh za cenu [částka] se splatností do [datum]. 7. Ze záznamu z interního systému žalobkyně, který zpracovává informace poskytované od provozovatele distribuční soustavy a zachycuje sdílené informace vážící se k uvedenému místu žalované, z výpovědi smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podané žalovanou a došlé žalobkyni dne [datum] a z její akceptace z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny sdělila počáteční stavy měřidla výrobní [číslo] ve výši 76,436 MWh u nízkého tarifu a 2,886 MWh u vysokého tarifu s tím, že ke dni ukončení smlouvy žalovaná sama sdělila konečné stavy měřidla ve výši 3,29 MWh u vysokého tarifu a 96,254 MWh u nízkého tarifu. Podle záznamu provozovatele distribuční soustavy, který jediný je oprávněn provádět měření a odečty stavů měřících zařízení, ke dni [datum] činil stav VT 3,284 MWh a stav NT 96,236 MWh, tedy stavy nepatrně nižší, než uváděla sama žalobkyně. Z vyúčtování smluvní pokuty z [datum] [variabilní symbol] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu podle odstavce smlouvy„ Ostatní ujednání“ ve výši [částka] za nezaplacení ceny dle opravné faktury [variabilní symbol] ve lhůtě splatnosti. 8. Na podkladě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně na základě smlouvy dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa, za což se žalovaná zavázala platit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a související služby, což ve lhůtě splatnosti neučinila. 9. Účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jejímž předmětem byly úplatné dodávky elektřiny žalované. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, ale žalovaná nezaplatila cenu za dodanou elektřinu a související služby. Povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se zaplacením ceny elektřiny vyúčtované fakturou, se opírá o znění smlouvy a o ustanovení § 2048 o. z. K námitce žalované lze uvést, že opravné vyúčtování ceny elektřiny vychází z údajů o stavu měřidla zjištěného v době uzavření smlouvy a zahájení dodávek elektřiny a stavu měřidla ke dni ukončení dodávek na základě výpovědi žalované, která sama tyto údaje žalobkyni poskytla. Množství dodané elektrické energie bylo ve stejném rozsahu zjištěno i měřením provozovatele distribuční soustavy pro dodávky elektřiny, který je jediný oprávněn provádět měření a je na žalobkyni nezávislý. Tento provozovatel poskytl žalobkyni údaje o množství dodané elektřiny, které odpovídají údajům uváděným žalovanou. Žaloba je proto důvodná. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, pročež má právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést, ve výši [částka]. Soud neshledal důvod přiznat žalobkyni právo na odměnu za sepis vyjádření žalobkyně odporu žalované, neboť skutečnosti uváděné žalobkyní v tomto vyjádření měly být již obsaženy v žalobě, která totiž neobsahovala vysvětlení, proč byla vystavena opravná faktura. Tyto skutečnosti nebylo možné vyčíst ani z listinných důkazů připojených k žalobě. Vysvětlení důvodu vystavení opravného daňového dokladu tak poprvé zaznělo až ve vyjádření žalobkyně na výzvu soudu. Soud proto nepovažuje sepis tohoto vysvětlení za úkon účelně vynaložený k uplatnění práva, neboť jen doplňoval tvrzení, jež mělo být uvedeno již v žalobě.