2 C 178/2021-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

Žalobce se domáhá vyklizení bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, který se nachází v domě v jeho vlastnictví. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechal žalované byt do užívání na dobu určitou od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 s tím, že nenastanou-li důvody pro ukončení nájmu bytu podle občanského zákoníku, obnovuje se nájemní smlouva za stejných podmínek a na stejnou dobu, jak bylo sjednáno původně. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy neplnila, když dlužila nájemné a úhrady za služby spojené s nájmem, a proto nájemní poměr skončil k [datum]. Žalobce marně vyzval žalovanou dopisy z [datum] a [datum] k vyklizení a předání bytu. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise podle § 115a o. s. ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce přenechal žalované do užívání byt uvedený ve výroku tohoto rozsudku na dobu určitou od 1. 11. do 30. 11. 2019 s možností prodloužení v případě řádného plnění povinností ze strany nájemce, a to vždy za stejných podmínek a na stejnou dobu, jak bylo sjednáno původně (článek V. smlouvy). Z výzvy k vyklizení bytu z [datum], dodejky z [datum] a konta uživatele ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná dlužila ke konci ledna 2021 na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním bytu [částka], pročež ji žalobce vyzval k vyklizení bytu po zániku nájemního vztahu pro podstatné porušení smlouvy. Na podkladě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce přenechal žalované byt do užívání na dobu určitou s možností prodloužení podmíněnou řádným plněním povinností nájemce, avšak žalovaná tyto povinnosti neplnila, pročež nájemní vztah zanikl. Žalovaná však ani přes výzvu žalobce byt dosud nevyklidila. Projednávanou věc je třeba posuzovat dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem bytu, přičemž vlastnické právo má absolutní povahu, a proto má právo na ochranu proti každému, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Podle § 1040 o. z. může být každý, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Za situace, kdy žalovaná užívá byt od [datum] bez právního důvodu, je její povinností byt vyklidit, a proto soud shledal žalobu důvodnou, pročež jí vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., podle nichž má žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po [částka] (§ 9 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 13 advokátního tarifu).