2 C 188/2020-77 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobkyně se žalobou změněnou se souhlasem soudu podáním ze dne [datum] (usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]) po žalované domáhá zaplacení částky 79 997,10 Kč s úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč od 8. 9. 2018 do zaplacení, to vše z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně [název práv. osoby], [IČO] (dále též„ úvěrující“), na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] 2017 [číslo], na základě níž byl žalované poskytnut neúčelový hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 25,85 % ročně, který se žalovaná zavázala splatit v třinácti měsíčních splátkách po 3 900 Kč s poslední splátkou splatnou [datum]. Žalovaná potvrdila převzetí peněz podpisem na smlouvě úvěru. Úvěr však nesplácela a ocitla se v prodlení, přičemž dluží na jistině 30 000 Kč, na sjednaném poplatku za správu úvěru 5 358 Kč (čl. II. odst. 3 úvěrové smlouvy), na inkasním poplatku za hotovostní výběr splátek 4 626 Kč (čl. II. odst. 4 úvěrové smlouvy), na úrocích z jistiny úvěru za dobu od 7. 8. 2017 do 7. 9. 2018 částku 6 716 Kč (čl. II. odst. 1 úvěrové smlouvy) a na smluvní pokutě 33 297,10 Kč (podle čl. V. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení, tedy 46 700 Kč za dobu od 8. 9. 2018 do 20. 8. 2020, tedy po dobu 713 dnů). Pohledávka za žalovanou nejprve přešla jako součást závodu [název práv. osoby] při převodu části závodu na [název práv. osoby], [IČO] (dne [datum]), následně byla pohledávka touto [název práv. osoby], [IČO], která jej následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. Žalobkyně uplatňuje kromě sjednaných úroků z jistiny též úroky z prodlení v zákonné výši z jistiny úvěru, a to až ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky. Úvěruschopnost žalované byla úvěrujícím náležitě ověřena rešeršemi v registrech dlužníků, a to s negativním výsledkem. Dále byla prověřena v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, z nichž bylo zjištěno, že žadatel o úvěr nežádá o povolení oddlužení, nečelí insolvenčnímu návrhu a není proti němu vedeno exekuční řízení. Úvěrující provedl finanční analýzu a úvěrový scoring před uzavřením úvěrové smlouvy, což je zachyceno v písemném výstupu. Úvěrující si rovněž vyžádal od úvěrovaného informace a podklady o rodinných poměrech, bydlení, vyživovaných osobách, o zdroji a výši příjmů a o měsíčních výdajích. Příjmy posoudil jako dostačující pro splácení úvěru. 2.) Žalovaná se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3.) Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] ze dne [datum], předpisů splátek k této smlouvě z téhož dne, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne, žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že na žádost žalované poskytla [název práv. osoby], žalované úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti, jehož převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splatit v třinácti měsíčních splátkách po 3 900 Kč, kdy v těchto splátkách byl zahrnut úmor jistiny a splátka celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 20 700 Kč skládajících se z poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 5 700 Kč a úroků ve výši 25,85 % ročně. Pro případ prodlení se splácením byla v čl. V. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nejvýše však ve výši součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny, tedy v daném případě 15 000 Kč (polovina jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč). 4.) Z finanční analýzy ze dne [datum] a credit scoringu z téhož dne, jakož i výplatního lístku za leden a únor 2017, mzdového listu za rok 2016 a platebního dokladu SIPO z července 2017 bylo zjištěno, že úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vycházel z doložených příjmů ze zaměstnání, z výdajů na bydlení a ostatních výdajů a dospěl k závěru, že kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji je dostatečný pro splácení úvěru ve sjednaných splátkách. Úvěrující tedy řádně posoudil úvěruschopnost úvěrovaného. 5.) Převod pohledávky za žalovanou postupně úvěrujícím [název práv. osoby], [IČO] (prodej části závodu), dále [název práv. osoby], [IČO], a nakonec žalobkyni byl prokázán stejnopisem notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], dne [datum], sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] o dokladu o koupi části závodu, smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] spolu s přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek (str. 29, řádek [číslo]), oznámením o postoupení pohledávky z [datum], předžalobní upomínkou z [datum], podacím lístkem z téhož dne a smlouvou o postoupení pohledávek z [datum]. 6.) Na podkladě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v třinácti měsíčních splátkách po 3 900 Kč spolu s celkovými náklady zahrnujícími sjednané úroky ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 700 Kč s tím, že pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, nejvýše však ve výši poloviny poskytnuté jistiny úvěru, tedy 15 000 Kč, jakož i spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná však přestala úvěr splácet, přičemž na jistině dluží 30 000 Kč, na poplatku za správu úvěru 5 358 Kč, na inkasním poplatku 4 626 Kč a na úrocích za dobu od 7. 8. 2017 do 7. 9. 2018 částku 6 716 Kč, celkem 46 700 Kč. Žalovaná nezaplatila ani smluvní pokutu, sjednané úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. 7.) Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení § [číslo] a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky z úvěrové smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.) Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr, měla žalovaná úvěr vrátit v dohodnutých splátkách zahrnujících sjednané úroky a poplatky. Úvěrující prokázal, že před poskytnutím úvěru prověřil skutečnosti svědčící o možnostech úvěrovaného úvěr splatit. Nárok na úroky z prodlení z dlužné jistiny se opírá o § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná na svou obranu neuvedla, že by úvěr zcela splatila, nebo zaplatila více, než tvrdila žalobkyně. Soud však neshledal důvodným celý požadovaný nárok na smluvní pokutu ve výši 33 297,10 Kč v rozsahu přesahujícím maximální smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, neboť podle čl. V. odst. 4 úvěrové smlouvy souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Pokud by bylo argumentováno zněním čl. V. odst. 3 smlouvy, dle něhož zesplatněním úvěru se stává splatným nesplacený zůstatek poskytnuté jistiny a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, je takové ujednání v rozporu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle něhož souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Uvedený zákon v § 3 odst. 2 písm. e) pak definuje pojem celkové výše spotřebitelského úvěru tak, že se jedná o souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. Z § 3 odst. 2 písm. c) a d) tohoto zákona pak jednoznačně vyplývá, že do celkové výše spotřebitelského úvěru nepatří celkové náklady spotřebitelského úvěru. V úvěrové smlouvě se nelze odchýlit o zákona, že by bylo možné požadovat smluvní pokutu z vyšší částky zahrnující celkové náklady spotřebitelského úvěru, které by podle smlouvy přirostly k jistině úvěru. Soud proto co do rozdílu mezi uplatněnou smluvní pokutou ve výši 33 297,10 Kč a maximálně možnou smluvní pokutou 15 000 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl a vyhověl jí pouze ve výše uvedeném zákonném rozsahu. 9.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na poměrnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva, neboť byla ve věci úspěšná jen částečně co do zaplacení částky 61 700 Kč a neúspěšná co do zaplacení 18 247,10 Kč. Má proto právo na náhradu v poměrné výši 54,32 %. [příjmení] náhrada nákladů by činila 19 898 Kč a skládala by se z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 201 Kč, z odměny za tři úkony právní služby po 4 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem), z paušální ná