2 C 212/2020-29 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 035 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši od 12. 3. 2019 do zaplacení z titulu dlužného pojistného za dobu od 23. 10. 2018 do 11. 3. 2019 na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 23. 10. 2017, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. BMV, [registrační značka]. Pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3.) Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu na dobu neurčitou, přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 15 725 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za dobu uvedenou v prvním odstavci tohoto odůvodnění v žalované výši. 4.) Žalovaný je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, a proto se soud zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost a jakým rozhodným právem se smluvní závazkový vztah z pojistné smlouvy řídí. Mezinárodní příslušnost je upravena přímo použitelným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I. bis). Podle čl. 14 odst. 1 nařízení Brusel I bis může pojistitel žalovat u soudu toho členského soudu, v němž má žalovaný bydliště, a proto s ohledem na hlášený pobyt žalovaného na území ČR dospěl soud k závěru o mezinárodní příslušnosti českého soudu. Rozhodné právo je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle jehož čl. 3 odst. 1 se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně, nebo jasně vyplývat z ústavní smlouvy, nebo okolností případu. Z pojistné smlouvy přitom vyplývá, že byla uzavřena podle zák. č. 168/1999 Sb., a podle ustanovení § [číslo] a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy podle českého hmotného práva. I kdyby nebylo možné považovat ujednání účastníků za volbu práva ve smyslu nařízení Řím I, české právo by bylo rozhodné podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Řím I. 5.) Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení § [číslo] a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky z pojistné smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal platit pojistné splatné prvního dne pojistného období, avšak svou povinnost nesplnil. Nárok na úroky z prodlení v zákonné výši se opírá o § 1970 o. z., a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Žaloba je důvodná. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účinně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 489 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 189 Kč. Žalobu lze považovat za opakovaný návrh podaný na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, a to vymáhání dlužného pojistného po klientech žalobkyně, neboť ta je přední pojišťovnou v České republice poskytující pojistné produkty velkému množství klientů, přičemž z žaloby vyplývá, že se v ní mění pouze číslo a datum pojistné smlouvy, dlužné období a výše dlužného pojistného.