5 C 136/2020-157 — Okresní soud v Českém Krumlově

1.) Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 1 733 739,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaní měli uzavřenou smlouvu o hypotečním úvěru s [název práv. osoby], na základě které získali úvěr ve výši 1 995 000 Kč. Kupní smlouvu ze dne [datum] prodali žalovaní žalobcům za sjednanou kupní cenu 2 700 000 Kč nemovitosti, když žalovaní se zavázali uhradit svůj závazek vůči [právnická osoba] [právnická osoba] do [datum] nebo v téže lhůtě zástavu převést na jinou nemovitost, avšak tento závazek nesplnili. 2.) Ve věci byl vydán platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala odpor [celé jméno žalované] dne [datum], odpor žádným způsobem neodůvodnila. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se do platebního rozkazu neodvolal, ani nepodal žádné vyjádření. 3.) Předžalobní upomínku zaslali žalobci prostřednictvím právního zástupce [datum]. Žalovaní dlužnou částku neuhradili. 4.) Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, když z listinných důkazů předložených žalobkyni vyplývá, že žalovaní, jako prodávající, prodali žalobcům, jako kupujícím, nemovitosti stanovené v bodě I. kupní smlouvy, a to stavební parcelu [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – dům [adresa] [obec], parcelu [číslo] – orná půda, vše v obci a k. ú. [obec], a to za kupní cenu 2 700 000 Kč. Dle článku IV. kupní smlouvy, která byla soudu předložena, se účastníci zavázali nejpozději do [datum] vyrovnat pohledávku u [název práv. osoby], neboť na nemovitosti vázlo zástavní právo vůči [název práv. osoby] k převáděným nemovitostem ve výši 1 995 000 Kč. Dle článku IV. odst. 4 si účastníci ujednali, že výslovně vylučují ve smyslu § [číslo] odst. 2 přechod dluhu prodávající strany, vůči zástavnímu věřiteli [název práv. osoby] zajištěním shora uvedeným zástavním právem. Smlouva byla uzavřena dne [datum rozhodnutí]. Rozsudkem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto, že žalovaná [celé jméno žalované] se odsuzuje k trestu odnětí svobody dvou let s odkladem na tři roky, rozhodnutí vůči [celé jméno žalovaného] bylo zrušeno v plném rozsahu, když následně byla věc vrácena Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi k dalšímu rozhodnutí, když rozsudkem [spisová značka] byl [celé jméno žalovaného] zproštěn obžaloby. Z rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi [číslo jednací], ve znění usnesení Krajského soudu v Praze [číslo jednací] bylo zjištěno, že byl nařízen prodej spoluvlastnických podílů zástavních dlužníků [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] v rozsahu ideální jedna polovina předmětných nemovitých věcí u každého. Rozhodnutí se týkalo nařízení prodeje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ze smlouvy o hypotečním úvěru registrační [číslo] ze dne [datum] ve výši 2 648 526,58 Kč s příslušenstvím. 5.) Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaní dluží žalobcům částku 1 733 739,90 Kč s příslušenstvím, a to z toho důvodu, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaní prodali žalobcům nemovitosti, obdrželi za ně kupní cenu ve výši 2 700 000 Kč, avšak nesplnili svoji povinnost uhradit své závazky vůči [název práv. osoby], v důsledku níž vázlo zástavní právo na prodávaných nemovitostech. Svoje závazky vůči [právnická osoba] [právnická osoba] a s. neuhradili do [datum], jak bylo ve smlouvě kupní dohodnuto, ani svoje závazky nevyrovnali dohodou s bankou o převedení zástavy na jinou nemovitost. [název práv. osoby] tak uplatnila svoje práva vůči žalobcům. Protože žalovaní ani na základě výzvy žalobců dlužnou částku neuhradili, rozhodl soud o povinnosti žalovaných dlužnou částku žalobcům zaplatit včetně příslušenství. 6.) Po právní stránce soud posoudil věc podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb., když dle odst. 1 kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dáli k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku, nebo přejímateli dluhu. V daném případě však k tomuto ujednání nedošlo. Naopak došlo k výslovnému vyloučení § 1888 odst. 2 občanského zákona, dle něhož přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištění jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něj přijal nabyvateli, jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomuto souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek výslovně upozorněn. 7.) Účastníci si výslovně ujednali, že § [číslo] odst. 2 vylučují a že na kupující nepřechází dluh prodávající strany. Protože však žalovaní u [právnická osoba] [právnická osoba] svůj dluh neuhradili tak, jak bylo ve smlouvě mezi účastníky dohodnuto, ani nepřevedli zástavu na jinou nemovitost, jak bylo rovněž ve smlouvě ujednáno, a s ohledem na to, že [právnická osoba] [právnická osoba] uplatnila svá práva vůči žalobcům namísto žalovaných, neboť zástavní právo vázne na nemovitosti, která je v současné době ve vlastnictví žalobců, rozhodl soud o povinnosti žalovaných dlužnou částku 1 733 739,90 Kč s příslušenstvím žalobcům zaplatit, neboť o tuto částku se žalovaní na úkor žalobců bezdůvodně obohatili. Bezdůvodné obohacení potom vzniklo na straně žalovaných ve smyslu § 2 991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když dle odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatit zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní se na úkor žalobců bezdůvodně obohatili. 8.) Žalobci byli v řízení plně úspěšní, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jim přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci účtovali za jednu polovinu zaplaceného soudního poplatku 43 343,50 Kč. Dále účtovali zastoupení advokátem, když advokát v tomto případě zastupoval dva žalobce. Ve smyslu § 7, bod 6 má advokát právo za jeden úkon právní služby na částku 15 260 Kč plného úkonu. Za situace, kdy zastupuje více účastníků, má za každého z účastníků právo na tuto částku sníženou o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 citované vyhlášky 177/1996 Sb. Za jednoho účastníka má tedy právo na 12 204 Kč za jeden úkon. Za dva účastníky celkem 24 416 Kč za jeden úkon. Advokát účtuje za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby, předžalobní výzvu a přítomnost při jednání, celkem za 4 úkony po 24 416, částku 97 664 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo na režijní paušál po 300 Kč, za čtyři úkony celkem 1 200 Kč. Advokát účtoval také ztrátu času za jízdu k jednání z [obec] do [obec] a zpět, když účtoval 12 půl hodin po 100 Kč ve smyslu § 14 odst. 3, 100 Kč za každou půlhodinu, za dvanáct půlhodin celkem 1 200 Kč. Advokát účtoval také jízdné z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem [registrační značka] tovární zn. Škoda Superb, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a palivu motorová nafta, když podle vyhlášky [číslo] platné pro rok 2021 činí cena motorové nafty 27,20 Kč za 1 litr, základní sazba náhrady silničních motorových vozidel podle § 1b, činí 4,40 Kč na 1 km. Při průměrné spotřebě 4,7 l na 100 km činí spotřeba paliva na 1 km 1, 2784 Kč. Připočtením základní sazby náhrady 4,40 Kč činí náhrada za 1 km 5, 6784 Kč na 1 km. Při ujetých celkově 2 x 230 km, celkem tedy 460 km, činí spotřeba paliva 2 612,06 Kč. Advokát předložil soudu doklady o tom, že je plátcem DPH, ze shora uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) má advokát právo na 21 % DPH z částky 102 676,06 Kč, která činí 21 561,97 Kč. Odměna advokáta tak činí 124 238,03 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem (jedna polovina soudního poplatku, z jehož placení nebyli žalobci osvobození) ve výši 43 343,50 Kč činí náklady řízení celkem 167 581,53 Kč. Soud tyto náklady žalobcům jako účelně vynaložené náklady přiznal. 9.) Žalobci byli v řízení od placení soudního poplatku osvobozeni z ½. Poplatková povinnost tak přechází na neúspěšného žalovaného ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., dle něhož je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení a není-li též od poplatku osvobozen. Žalovaní jsou tak povinni zaplatit společně a nerozdílně druhou polovinu soudního poplatku, od které byli žalobci osvobozeni, a to 43 343,50 Kč.