5 C 371/2020-45 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni celkově [částka] z titulu postoupené smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši poskytnuté jistiny [částka]. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná se k jednání nedostavila. 3. Soud v řízení provedli účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Na základě této úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta jistina ve výši [částka]. Postoupení pohledávky na žalobce od jejího právního předchůdce bylo v řízení prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020. Dále bylo ze smlouvy o úvěru zjištěno, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit ve třinácti pravidelných rovnoměrných splátkách, když první splátka byla splatná v měsíci následujícím po podpisu smlouvy a poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2019. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti dne [datum]. Závazek ze smlouvy vyplývající žalovaná však nesplnila řádně a včas, když se ocitla v prodlení s úhradou s částkou [částka] plynoucí ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně však kromě žalované částky [částka] žaluje dále i zákonný úrok z prodlení, a to počítaný od [datum] do zaplacení, a to ve výši 9,75 % ročně. Žalobkyně dále žádá smluvní pokutu s odkazem na článek V. 4 smlouvy, když dle tohoto ujednání smluvní strany se dohodli, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatnění jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. S ohledem na to, že poskytnutá jistina činila [částka], nemůže smluvní pokuta přesahovat částku [částka]. Soud proto zamítl návrh na zaplacení částky smluvní pokuty [částka], když původně žalobkyně uplatňovala smluvní pokutu ve výši [částka]. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Z titulu smluvní pokuty pak dluží žalovaná žalobkyni částku [částka]. Co do smluvní pokuty [částka] byla žaloba zamítnuta. 5. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovaného poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti. Dle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Pokud jde o náklady řízení, zde soud vycházel z § 142a zákona č. 99/1963 Sb., kdy je požadováno, aby žalovanému byla zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně však předložila soudu předžalobní výzvu která nezní na jméno žalované [celé jméno žalované], ale na jméno [jméno] [celé jméno žalované]. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení nedoložila zaslání předžalobní výzvy žalované. Nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Rovněž pokud jde o úspěch a neúspěch ve věci, žalobkyně byla ve věci úspěšná z 80 % a z 20 % neúspěšná, měla by tedy právo pouze na 60 % nákladů řízení, pokud by byla soudu předložila předžalobní výzvu vůči žalované. Navíc náklady řízení uplatňovala ve výši [částka] ve smyslu vyhlášky 177/1996 Sb. Soud by však při stanovení nákladů řízení postupoval podle § 14 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), neboť má za to, že jsou splněny podmínky v ní uvedené, jedná se o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, návrh je uplatňován opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, např. EPR [číslo], EPR [číslo]. Předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšující [částka] O náhradě nákladů řízení tedy bylo rozhodnuto ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce neprokázal doručení výzvy k plnění.